Zpátky na obsah Uvedení k předsokratikům
Zpátky na Obecné věci k předsokratikům
Zpátky na titulní stránku Předsokratici, odkud je přístup k jednotlivým autorům
Zpátky na domovskou stránku domény fysis.cz

Základní historické a doxografické údaje o předsokraticích

(abecední řazení)
 

- 7 mudrců

Démokritos

Hippón

Parmenidés

Thalés

Anaxagorás

Díogenés z Apoll.

Leukippos

Polykleitos

Xenofanés

Anaximandros

Empedoklés

Melissos

Pýthagorás

Zénón

Anaximenés

Epicharmos

- Mythografové

Pýthagorejci

 

Archeláos

Hérakleitos

- Orfika

Skythinos

 

Dámón

Hippokratés

 

Sofisté

 

 

   7 mudrců

Nejčastější výčet (už Démétrios Falérský koncem 4. BC, zach. u Stobaia, včetně „výroků"):

Kleobúlos z Lindu (Rhodos, Dodekanésos),
Solón, cca 635 - 555 BC, Athény; jeho básně jsou vydávány v souborech archaické lyriky
Chilĺón z Lakedaimonu, (legendou o Fénomoé spojen s Delfami)
Thalés z Milétu, od doby Aristotelovy řazen taky mezi filosofy (viz Miléťané,
Thalés)
Pittakos z Lesbu,
Biás z Priény (Iónie), 6. BC, cituje jej Hérakleitos:
B 39, ( 104)
Periandros z Korinthu

Jsou i jiné výčty (až 17 jmen), viz Díogenés Laertios I, 13; I, 41 - 42.
Např. také: Anacharsis, Mysón,
Epimenidés, Ferekydés, (+ Peisistrátos aj.)

Politici různých typů, myslitelé, někdy básnící nebo geometři, kolem 600 BC.
Sapienciální literatura = většinou gnómická próza.
Rčení a stručně formulovaná tradiční morální naučení (gnómy).

Díogenés Laertios I, 22 - 108
Edice např. Diels - Kranz (bez lyriky)

 

   Anaxagorás

* 500 BC, Klazomenai, Iónie (blízko Smyrny)
cca 460 BC přišel do Athén, přinesl tam iónský styl myšlení. Přítel Periklea, Eurípida.
430 BC v Athénách obžalován z bezbožnosti (Díogenés Laertios II, 12 - 14), odchází do Lampsaku v Iónii.
† 428 / 427 BC, Lampsakos

Odtažitý teoretik a inetelektuál, zkoumatel přírody.
Styl spisu blízký pozdějšímu „naučnému pojednání". Zvláštnost: odkazuje na jiná místa svého spisu.
Jeho spis „opatřený grafy" se v Athénách běžně prodává ještě kolem 400 BC za drachmu (Platón, Apologie 26 D).

Nauka: Nic nevzniká, ani nezaniká, leč působením mysli (nús) se směšují a rozlučují zárodky všeho (kvality), které jsou neomezeně dělitelné. Není osud. Jsme na světě ke spatření řádu, což je základem svobody.

Žák: Archeláos, Métrodóros z Lampsaku (?)

Díogenés Laertios II, 6 - 15
Diels - Kranz: B do 22; A do 117

 

   Anaximandros

* 610 BC, Milétos, Iónie
Žák
Thalétův
† 546 - 540 BC, Milétos

Poetik přirozenosti, astronom, meteorolog ...
Jeho spis je patrně první svého druhu. Zachovala se však prakticky jen 1 věta (
B 1). Ještě v 2. BC jej však v Athénách našel gramatik Apollodóros (A 1).

Základní výrazy: neomezené (apeiron), kosmos, nutné (potřebné) ...
Mluva „značně básnická" (
A 9 /1).
První mapa země i hvězdných sfér, gnómón (sluneční hodiny a jejich využití k astronomickým měřením).

Nauka: Z neomezené božské rovnováhy se neustálým cyklickým pohybem odvíjejí protiklady (zvl. teplotní a vlhkostní), takže se z bezmezna vydělují živly a ustavují se věci, které stejnou cestou zase zanikají, čímž splácejí daň za svou existenci, prostřednictvím vzájemného působení, které směřuje k jejich zániku.

Žák: Anaximenés

Vliv: Všichni Ióňané, zvl. Hérakleitos a stará vrstva Hippokratik; v geografii Hekataios

Díogenés Laertios II, 1 - 2
Diels - Kranz:
B do 6; A do 30

 

   Anaximenés

* cca 580 BC, Milétos, Iónie
Žák
Anaximandrův
† 528 - 525 BC, Milétos

Poetik přirozenosti, meteorolog ...

Nauka: Bezmezný vzduch objímá (periechón) veškerenstvo, v něm vznikají teplotní a vlhkostní protiklady, díky kterým vyvstávají ostatní živly. Vanutí (pneuma) určuje proměny světa, je také duší, která nám (i všemu) vládne.

Žák: Díogenés z Apollónie (?)
Vliv: v iónské tradici, pak
Anaxagorás, ...

Díogenés Laertios II, 3 - 5
Diels - Kranz:
B do 3; A do 20

 

   Archeláos

* rané 5. BC, Milétos nebo Athény
Žák
Anaxagory
asi působí v Athénách kolem 450 BC
† pozdní 5. BC, asi Athény

Zčásti myslitel přírody v iónském stylu, zčásti už orientace na společenské problémy.

Žák: Sókratés

Díogenés Laertios II, 16 - 17
Diels - Kranz: B do 2; A do 18

 

   Dámón

Působil kolem 450 BC v Athénách
Hudebník a hudební teoretik, někdy řazen mezi sofisty.
Hudební tóniny a melodie prý ovlivňují éthos lidí.

Žáci: Periklés, Sókratés (?)

Diels - Kranz: B do 10; A do 8

 

   Démokritos

* cca 460 BC, Abdérai, SV Řecko (tehdy iónská obec)
Mnoho verzí životopisu, např.:
1. Nevytáhnul paty z Abdér, z hrdosti a soběstačnosti.
2. Byl všude, hlavně na Východě, slavně působil v Athénách.
Žák
Leukippa (? - pokud existoval), vliv Parmenida a Zénóna
† cca 370 BC

Prý mimořádně rozsáhlé dílo.
Intelektuální etika, nové pojetí duše, atomární výklad změn, vzniku a zániku.

Vliv: Eúpikúros, ale už i Platón (přestože jej prý nesnášel)

Díogenés Laertios IX, 34 - 49
Diels - Kranz: B do 309 (ale hodně textů sporného autorství a pozdních); A do 169

 

   Díogenés z Apollónie

* 6. nebo 5. BC, Apollónia, (asi A. na Krétě, možná A. v iónském JZ Černomoří, dnešní Sozopol, BG)
Žák
Anaximena (?)
Psal buď zač. 5. BC nebo cca 440 BC.
Ranější datace vycházejí ze souvislosti s Anaximenem, pozdější z údaje, že prý byl současníkem Anaxagorovým. Zdá se, že je možná raná datace, neboť pozdější data jsou snad založena na časové záměně s Díogenem ze Smyrny v pramenu referátu Díogena Laertia.

Přírodní filosofe milétského stylu, blízká Anaximenovi.
Zkoumání: zoologie, fyziologie člověka.

Díogenés Laertios VI, 81; IX, 57
Diels - Kranz: B do 10; A do 33

 

   Empedoklés

* 490 - 484 BC, Akragás, Sicílie (dnešní Agrigento)
Vlivy u něj:
Pýthagorejci, Parmenidés
† 430 - 424 BC

„Muž boží", poetik přirozenosti, náboženský básník, kočovný lékař ...
Básně s mnoha neologismy.

Nic nevzniká a nezaniká, nýbrž čtyři kořeny všeho se mísí působení Lásky a Sváru.
Duše putuje mnoha životy.

Díogenés Laertios VIII, 51 - 77
Diels - Kranz: B do 159; A do 98

 

   Epicharmos

* 550 BC
Po 500 BC píše na Sicílii (v Syrakúsaách) parodie.
Vliv u něj: kromě satirické tradice také Hérakleitos.
† 460 BC, Sicílie

(Vyjímečně počítán i mezi 7 mudrců - viz Díogenés Laertios I, 42)

Vliv: Platón (např. výraz „idea") - viz Díogenés Laertios III, 9 - 17.

Diels - Kranz: B do 65 (+ jiné edice); A do 10

Podle Díogena Laertia VIII, 7 je ještě Epicharmos z ostrova Kóu (Dodekanéssos, Iónie, * snad 550 BC), který je dál (VIII, 78) určen jako „žák Pýthagory", který od dětství žije na Sicílii, kde píše „o přírodě, mravnosti a léčení" a dožil se 90 let. Snad je to tentýž, viz Hérakleitos B 126b.

 

   Hérakleitos

* cca 550 BC, Efesos (dnešní Selčuk), Iónie
Korunní princ Iónie a obřadník, který se vzdal své hodnosti a žil v chrámovém asylu Artemísia.
Vlivy u něj: Biás (viz
B 39), Mileťané, zvl. Anaximandros; náboženská tradice.
                 Negativně: Homér, Hésiodos,
Pýthagorás, Xenofanés.
† 480 BC nebo později, Efesos

Spis obětoval Artemidinu chrámu; zachovala se asi třetina, ale po kouscích v neznámém pořadí.
Styl zasvěcovacího spisu, avšak s apelem na vědomí čtenáře a společnou božskou řeč kosmu.
Bez dialektiky (logiky), prostřednictvím výrazů, které jsou blízké raným tragikům.
Cyklická harmonie protikladů, proměn světa. Duše, Jedno, probuzení ...
Tradičně pak zván „Temný", viz ale Díogenés Laertios II, 22 (= Hérakleitos
A 4 /3) o pochopení Sókratem.

Žáky nemá, ale v návaznosti na něj působí v okolí Efesu kolem 400 BC jacísi „hérakleitovci" (Platón: Kratylos).

Vliv: Skythinos, Epicharmos, stará vrstva Hippokratik, Platónovo určení filosofie v 7. listu, stoici ...

Díogenés Laertios IX, 1 - 17
Diels - Kranz:
B do 139; A do 23; C do 3

 

   Hippokratés

* cca 460 BC, ostrov Kós, Dodekanéssos, Iónie
Lékař (zakladatel nejvýznamnější školy), poetik přírody ...
Vlivy u něj: iónské myšlení, z protofilosofie zvláště Miléťané a
Hérakleitos
† 4. BC

Stará vrstva spisů je ještě z pozdního 5. BC.

Nauka: Rovnováha šťáv a živlů, protikladů, cykličnost proměn, „krisis", vliv míst a podnebí, polemika s naukou o idejích (pýthagorejskou ?) ...

Návaznost: Mladší vrstvy Hippokratik, řecká lékařská tradice (a asi postava Eryximacha v Platónově Symposiu)

Diels - Kranz: jen zlomek jako C 1 - 2 (imitace) Hérakleita (Jsou však souborné edice.)

 

   Hippón

* cca 470, Rhégion, J Itálie (dnes Reggio)
† cca 400

Přírodní filosof milétského stylu a lékař.
V athénách jej zesměšňovali Kratínos a Aristofanés.

Diels - Kranz: B do 4; A do 19

 

   Leukippos

* Elea (Itálie) nebo Abdérai (SV Řecko, iónská obec)
Působil kolem 450 BC, ale jsou i pochybnosti o jeho existenci
Žák
Zénóna Elejského

Údajně autor atomismu, interpretačně neodlišitelný od Démokrita

Žák: Démokritos

Díogenés Laertios IX, 30 - 33
Diels - Kranz: B do 2; A do 37

 

   Melissos

* Samos, Dodekanéssos, působil kolem 440 BC
Vlivy u něj:
Parmenidés, Zénón

Filosof eleatského stylu, politik, vojevůdce. „Jedno" je naprosto neměnné, nic se nemění, ani nemísí.

Díogenés Laertios IX, 24
Diels - Kranz: B do 11; A do 14

 

   Mythografové

   Návaznost na theogonickou a kosmogonickou epiku Hésiodova stylu:

Epimenidés z Knóssu, konec 7. BC, Theogonie (Chrésmoi), Krétika - někdy mezi
7 mudrci
Ferekydés ze Syru, psal cca 550 BC, Theogonie (= „Jeskyně se sedmi kouty")
Akúsilaos z Argu, rané 5. BC (někdy řazen mezi historiky)

   Alegorický výklad Homéra:

Theagenés z Rhégia (J Itálie), rané 6. BC
Métrodóros z Lampsaku (Íónie, žák
Anaxagory ?), 5. BC

Zachovaly se zlomky, ed. např. Diels - Kranz
Díogenés Laertios I, 41 - 42; I, 109 - 122

 

   Orfika

Hellénistický mýtus o vzniku filosofie odkazuje také k Orfeovi (Díogenés Laertios I, 5), některé tradice řadí tohoto bájného pěvcr a „muže božího" mezi 7 mudrců (Díogenés Laertios I, 42). Hellénistická „demytologizace": Pod Orfeovým jménem „psal Pýthagorás" (Díogenés Laertios VIII, 8).

Nejstarší doklady u Eurípida a více u Platóna, ale asi v jeho přepracování, ne-li výtvoru.
Jako „orfické" bývají někdy vykládány texty papyrů (např. Dervenus, 5. BC) a destiček z hrobů.
Pozdějšímu orfismu jsou ovšem analogické prvky u některých
mythografů, většiny pýthagorejců, Empedoklea. Je to nějaký „pre-orfismus".

Alegorické výklady, metempsychósis (nejstarší doklad: Xenofanés o Pýthagorovi, B 7)

„Orfické hymny" jsou pozdně antické, s byzantskou redakcí.

Pozdní orfismus je neopýthagorejský nebo novoplatónský.

Diels - Kranz: B do 23; A do 16

 

   Parmenidés

* 515 BC, Elea, Itálie
Prý žák buď
Anaximandra (?) - nebo Xenofana - nebo spíš pýthagorejců (zvl. prý Ameiniás)
† 449 BC, Elea, Itálie

Vznešený aristokrat, předchůdce metafyzické filosofie.

Báseň: v nepříliš poetických hexametrech promlouvá bohyně o pravdě a jednom (jednu, to hen). Jedno jest, nic nevzniká a nezaniká. Zkoumání proměnlivé přírody je pouze podobné pravdě.

Žák: Zénón elejský
Vliv:
Melissos; myšlení 5. století;. Démokritos; zvl. Platón

Díogenés Laertios IX, 21 - 23
Diels - Kranz: B do 25;A do 54

 

   Polykleitos

* rané 5. BC, Sikyón, Peloponéssos (Z od Korinthu)
Od poloviny 5. BC působí v Argu, Peloponéssos
Vlivy u něj: Výtvarně dórská tradice hrubšího a těžšího výrazu; myšlenkově
pýthagorejství (?)
† pozdní 5. BC, Argos (?)

Sochař a teoretik raně klasického umění.

Spis: Kanón (Pravidlo), jsou jen malé zlomky. Umanutost idealitou a číselnými poměry.
Sochařská díla v Argu, Efesu a Athénách:
Doryforos (Nesoucí oštěp) - podle Kanónu, bez modelu, zach. kopie;
Diadúmenos, Diskoforos, Kyniskos, raněná Amazonka, Héra (veliká, pro chrám v Argu).

Diels - Kranz: B do 2; A do 3

 

   Pýthagorás

* 580 - 570 BC, ostrov Samos, Dodekanéssos, Iónie
                         v jiné verzi ovšem tyrrhénský ostrov Lémnos (SV Egeida)
cca 530 BC (?) emigroval do Krotónu (J Itálie)
Vlivy u něj:
Anaximandros (protiklady), zvláštní náboženské tradice (lidové?, „proto-orfické"?)
† pozdní 5. BC, J Itálie

„Muž boží", zakladatel školy nebo sekty, pak legendární postava, nepsal.

Textově se dají sledovat až pýthagorejci, a to od konce 6. BC (chatrné zlomky) do konce antiky (mnoho antedatovaných textů a fals, zvl. od novoplatoniků).

Díogenés Laertios VIII, 1 - 50

 

   Pýthagorejci

Pýthagorás je postava historická, leč bez textu.
Pýthagorejci archaické doby - nepatrné zlomky
Pýthagorejci klasické doby - zlomky, velký vliv na Platóna
Pozdní pýthagorejci
Pozdně antické obsáhlé referáty (většinou novoplatónské) a falsa

Díogenés Laertios VIII
Diels - Kranz: A 1; B do 43; C do 6; D do 11; E do 3

 

   Skythinos

* 5. BC, Teos (Iónie)
cca 400 BC píše v Teu jamby Peri fyseós, silně inspirované
Hérakleitem.
Lyrik, zach. 2 zlomky
Diels - Kranz: jako
C 3 (imitace) Hérakleita

 

   Sofisté

Hnutí učitelů, kteří nezávisle na svém rodišti pendlují po celém řeckém Mediteránu, ale nejvíc se drží v Athénách.
Myšlenkové zdroje: eleatismus
Zénónova stylu

Obrat od zkoumání přírody (přirozenosti) k věcem lidským. Dialektika. Areté. Vyučování. Politika.

Sókratés může být pochopen jako anti-sofista (Platón) nebo neúspěšný sofista (Aristofanés).

Dědictví: Platónova dialektika, byť je namířena proti sofistům, které chce jako opak filosofie potřít jejich vlastními zbraněmi.

Starší:
Prótagorás, * 485 BC, Abdérai (SV Řecko); † 411 BC, Díogenés Laertios IX, 50 - 56
Gorgiás, * 480 BC, Leontinai, Sicílie; žák Empedoklea (?); † 375 BC
Hippiás, * 430 BC, Élis, Peloponéssos
Prodikos z Keu; působil kolem 430 BC; asi žák Protagory a učitel Ísokrata
Antifón z Athén; působil koncem 5. BC
a další, pak „mladší sofisté"

Edice: taky Diels - Kranz

 

   Thalés

* 638 (?) BC, Milétos, Iónie
Buď iónský aristokrat - nebo v Íonii usazený fénický obchodník a mořeplavec.
Předpověděl zatmění Slunce, které bylo 28. 5. 585 BC
Vlivy u něj: Hésiodova nebo babylónská vodní kosmogonie, blízkovýchodní geometrie
† cca 560 BC

Geometr, astronom, náboženský a snad i politický myslitel.
Asi psal.
Tradičně řazen mezi 7 mudrců, včetně výroku „Poznej sebe sama !"

Nauka:
Všechno je plné bohů, voda je pramenem života.
Věta o podobnosti trojúhelníků se stejným úhlem - a její využití v měřičství.

Žák: Anaximandros

Díogenés Laertios I, 22 - 44
Diels - Kranz: B není (jen torza několika spisů připisovaných Thalétovi);A do 17

 

   Xenofanés

* cca 565BC, Kolofón, Iónie
Emigroval do Zanklé na Sicílii (dnešní Messina), působil i v Katánii a řadě dalších sicilských a jihoitalských řeckých měst, snad také v Elei.
Žák
Anaximandra (?) - nebo prý nikoho
Vlivy u něj: Milétská nauka o cyklech a geometrické myšlení
                 tradice satirické lyriky (parodie aj.)
                 Negativně: Homér, Hésiodos,
Thalés, Pýthagorás (B 7)
† cca 457, J Itálie

Profesionální emigrant a zarputilec; satirik a zkoumatel přírody i božství.
Kousavý ironik, racionalista a moralista, nepřítel mytologie.
Obrátil možnost vtipu proti samotné možnosti řeči tvořit vtipy a tak založil předpoklady logiky.
Zakladatel takové theologie, která je ontologií.

Spisy (básnické, v tradičním dělení): Ellegie, Silloi, Parodie, Peri fyseós, Jamby
Cicero je hodnotí jako nepříliš poetické (
A 25)

Vliv: asi se promítá do „elejské školy" - Parmenidés a pak celá metafyzická filosofie

Díogenés Laertios IX, 18 - 20
Diels - Kranz:
B do 45; A do 52

 

   Zénón

* Elea, Itálie
Působil kolem poloviny 5. BC.
Žák (snad i milenec) a zarputilý obhájce
Parmenida.

Důkazy proti mnohosti, pohybu, času, prostoru.
Aporie: Letící šíp stojí, Achilleus a
želva, Stadion
Podle Aristotela „vynalezl dialektiku".

Vliv: atomisté, sofisté.

Díogenés Laertios IX, 25 - 29
Diels - Kranz: B do 4; A do 30


Zpátky na obsah Uvedení k předsokratikům
Zpátky na Obecné věci k předsokratikům
Zpátky na titulní stránku Předsokratici, odkud je přístup k jednotlivým autorům
Zpátky na domovskou stránku domény fysis.cz