Scholia k Hérakleitovi

Pracovní poznámky

Poslední aktualizace:   3. 2. 02

Na titulní stánku Hérakleitos   


  B 1

Součást A 16.

viz B 2, B 50

1.1-3 má trojitou strukturu jako parodie na B 30.

1.1 chiasmus: řeč, platné - nechápaví, lidé.

chiasmus spojuje opozita. I jeho větší poloviny jsou opozita.

1.2-3 chi: předtím, slyšeli - slyšíce prvně.

spojuje podobné.

1.6-7 chi: zakoušejí slova - činy, vykládám ? Nebo jsou slova a činy dvojicí, o které se naráz mluví?

1.7 viz 17.1 tak-jak

10-11 chi: skryto, bdí - spí, zapomínají.

Velký chiasmus? : (4 + 5), (6+7) - (8+9), (10+11) ?

 

1.1 "Tato řeč" není tato Hérakleitova, nýbrž ta vždy platná; vždy opravdová řeč

1.1 eon iónsky

1.1 Kahn: Vůči věčně platné řeči jsou lidé vždy nechápaví,

Matyáš: Vůči této řeči jsoucí vždy, jsou lidé nechápaví,

možnost chápat eontos jako sponu k aei:

Tato řeč je vždy (stále), lidé jsou vůči ní (vždy, stále) nechápaví.

Pokus o doslovný převod ambiv. vazby: "Vůči řeči platné vždy jsou lidé nechápaví." (Tak překládáme u Aristotela.)

1.1 a-xynetoi, xynon, syn noó

1.3 Radek: tak poté, co si ji vyslechli. - podobně Kahn

Matyáš: tak poté, co slyšeli prvně.

to próton = poprvé, nedávno, nejprve (ale už sám aorist akúsantes vyjadřuje dokončenost děje)

1.4 podle této řeči: podle té, která je vždy platná (ne podle této Hérakleitovy, která je ale jejím projevem, službou vůči ní, výzvou k ní, "zasvěcením do ní)

1.5-6 různé tvary téhož slovesa, v 1.4 s a-privat.

1.6 zakoušejí: pokoušejí se o

1.5-7 vůči vždy platné Řeči: nechápou svoji zkušenost,

vůči Hérakleitově řeči: nechápou ji tak, jak je

1.8 každé z nich: ze slov i činů (hekaston se vztahuje k ergon kai epon)

podle přirozenosti: podle jeho přirozenosti (ale kata fysin = přirozeně) - viz B 112 !!!

1.8-9 dvě slovesa ve výroku

1.9 ukazuji: oznamuji: frázovaná (artikulovaná) řeč

1.10-11 lanthanei, epilanthanontai = stejný kmen

dvě slovesa ve výroku

 

  B 2

Součást A 16

viz B 1, B 50, ...

2.1 Sextův výklad xynon = koinon (iónsky)

2.2 eontos: zde jenom spona ke xynú

logos xynos: (ustálené?) spojení !

2.3 hoi polloi = běžní lidé: "ti mnozí", většina, obyčejní - ti, co nestojí za řeč, nezajímaví, konzumní, stádní

2.3 fronésis = vědomí

idia fronésis: ironie, protimluv - samo idion: standardní pejorativum

echontes = mají: vědomí nelze vlastnit, ale jen na něm mít úděl

2.2-3 chi?: 2.1 , zóúsin hoi polloi - idian echontes , fronésin

 

  B 3

relační výrok, paradoxní výrok, konfliktní výrok

1.2 lidské měřítko, vztah k chození (proměnlivosti?) - není malá velikost znakem toho, že prostorová velikost by stejně nevyjádřila důležitost?

Verze u DL: kritériem je jevení - nebo ironie o nemožnosti jinak poměřovat.

Viz Hérakleitos v Papyru Derveni.
 

  B 4

viz B 13 ?

 

  B 5

5.1 ambiv. vazba "krví" uprostřed

5.2 krev - bláto - tekutá špína

5.1-3 zvuková podoba sloves "poskvrněni" a "šílet".

epifrasiato = upozornil: viz to, co dělá Hérakleitos v 1.9

epifrasaito poiúnta viz 1.10-11

5.4-6 = náležitý antický vztah úcty k sochám bohů

 

  B 6

Viz DL = A 1,9 = jasné výpary, nádoby

viz Démokritos B 25 (Svoboda str. 129)

konfliktní výrok

každý den (a každá hóra, i každá přirozenost?) je zvláštní, unikátní

každý den přináší nové

diskontinuita (viz děti rodičů)

závislost slunce na dni jakožto hóře, ale denního světla na slunci?

3 Podle Aristotelova výkladu Hérakleita slunce nepřetržitě vzniká nebo se obnovuje, je proudící povahy, ne sice každý den jiné, ale uvnitř jednoho dne totožné samo se sebou.

Slunce není vzorem totožnosti!

 

  B 7

viz B 98 - duše čichají

7.1 = kdyby sublimovaly vzhůru? Nebo kdyby byly navlhlé a výparovité povahy?

7.2 rhines = nozdry, nosy, čich, chřípí. Asi je zde u Hér. důležitý plurál.

 

  B 8

viz DL = A 1.8 = všechno vzniká skrze protikladnost

8.2 viz B 10 - spojitosti, 51 - luk a lyra, B 124 (nahodilý svět),

paradoxní a konfliktní výrok, souřadně vyslovovaná opozita - opakovaně!

8.1-2 pokud bychom četli chiasticky

protikladné , se shoduje - z neshodných , nejkrásnější harmonie

pak: protikladné (antixún) = nejkrásnější harmonie : viz luk a lyra, svět

se shoduje = neshodné : = B 10.2 !

nejkrásnější harminie v hudebním významu: z různých zvuků za sebou

8.2 neshodné : rozsypané (jako svět?) v B 124

nejkrásnější harmonie: nejkrásnější kosmos B 124

neshodné: skrytá harmonie?, nejkrásnější harmonie: silnější než zjevná? nebo zjevná?

8.3 = 80.3 liší se jen slovosledem, kterýžto rozdíl mluví spíš pro Hérakleitovo autorství jako návaznost k B 80 - než pro tezi o Aristotelově montáži z B 80, jak říká Diels

Bollack - pravý je jen 1. řádek

 

  B 9

viz B 124

Infin. + Akuz. místo uvozovek v citaci (B-W se snad snaží vrátit do původní textové podoby, i když výrok považují spíš za parafrázi Hérakleita)

syró plením, smýkám, prý i smetám, shrabuju, vymetám, podle Bllacka i proplachuju

Kahn: by si vybrali něco zameteného, tedy hromadu smetí

Bollack a Wism.: syrmata = rohože na rýžování zlata jako podestýlka pod zlato nebo osla

 

  B 10

viz Platón, Sofistés 242e = A 10.31, A 29

viz Hippokratés, De victu I, 17 (Šp. str. 265) = C 1

1 synapsies = spojitosti, body doteku, vzájemná setkání, propojenosti

etymologie: syn + haptomai !

Tak lze chápat strukturu Hér. výroků.

1 rkp var syllapsies = shromážděné

2 chiasmus ?: celé , necelé - shodné , neshodné

by znamenal, že jen necelé může být samo bezrozporné, zatímco nárok celku je přes neshodnodnost.

2 B+W: pravý Hér. končí slovem necelé, dál je to Aristot.

4 ch: všechno , jedno - jedno , všechno. Symetrie koloběhu nahoru-dolů.

2-4 velká chí struktura?:

celé a necelé , shodné a neshodné - ze všeho jedno , z jednoho vše

Znamenala by, že vztah celého a necelého (směr od celého k necelému) se má k vztahu jednoho a všeho (ke směru od jednoho ke všemu) tak, jako vztah shodného a neshodného (směr pohybu od shodnému k neshodnému) ke vztahu všeho a jednoho (k úsilí o jedno).

Přechod k necelému, k části, je krokem do mnohosti všeho. Podobně je ale krok k jednomu za cenu vstupu do neshod. !!!

Nebo spíše 3 dvojice ve výčtu spojitostí, sumarizované pak obousměrným vztahem všeho a jednoho?!

 

  B 11

viz Platón, Kritiás 109c

viz Kleanthés, Hymnus na Dia 5-12

Sapienciální výrok o osudu? o údělu všeho pozemského?

Verze z De mundo: nemetai tén gén = pase se na zemi, rozděluje si zemi

Uvedení v De mundo (Radek):

Všechna zvířata, ať už divoká či krotká, žijící ve vzduchu, ve vodě či na zemi, se rodí, dosahují plných sil a umírají, čímž poslouchají rozkazy boha, neboť jak říká Hérakleitos: "B11".

tîn te zówn tL te Ygria ka^ 1mera, tL te ™n cšri ka^ ™p^ gÁj ka^ ™n Udati boskOmena, g…netai ka^ ckmLzei ka^ fqe…retai to‹j toa qeoa peiqOmena qesmo‹j:

«p©n g¦r ~rpetOn plhgÍ nšmetai, éj fhsin `HrLkleitoj.

 

  B 12

Řeka ! - viz B 91, 49a

viz B 67 - thymiasin

Marcowich: pravý Hérakleitos, podle něj = zdroj pro B 91 skrze Platóna

Překlad Kleantha = Radek.

1 vnímatelným výparem = aisthétikén anathymiasin = konjektura u všech edd.

rkp. Eusebia: asthésin é anathymiasin = smyslovým vjemem nebo výparem !!

3 i 8 vypařují se = anathymióntai = vykuřují (jako kadidlo), viz thymos; jde asi spíš o vzestup

6 vstupují do týchž řek: viz B : vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme - 49a.

7 dvojí hetera, jiné: znak mnohosti a uplývání

epirrei = valí: viz Platónova reference o Hér.: Panta rhei !?

8 duše = psychai: plurál !

z té vlhkosti = apo tón hygrón (Plurál !) = od té vlhkosti, pryč?, vzhůru?, opak sestupu do vody??

vlhkost = též tekutost, poddajnost, slabost

8 překlad: avšak i duše se tou vlhkostí vypařují = Kahn ?, my; je možné, ale spíše by to odpovídalo řeckému hypo než apo tón, které je v textu.

od té vlhkosti (z té vlhkosti) = Diels 

Matyáš (Dr. práce, str. 58):

Inkarnaci individuální duše, při níž dochází k jejímu pokřivení, přirovnává Platónův Tímaios ke vstupu do mocného proudu. Zde se duše setkává se smyslovými vjemy a s různými druhy emocí, které ji hrozí ovládnout. (viz 77A, 85) Jestliže duše tento proud přemůže, bude žít spravedlivě, bude-li sama přemožena, bude žít nespravedlivě. (Tim 42 A-B)

 

  B 13

Prasata: asi jen ozvěna různých relačních výroků?

viz Simonidés: Prase se válí v bahně (úsloví)

Nebo vyjít z Filóna - nebo spíše z Athénaia (3 slovesa) ?

Athénaios: opakované sloveso na začátku a konci výroku, trojí ani = méte !

kontext: náležitosti sympósia

Diels čte podle Athénaia, ale jako pravé značí jen - borboró chairein - a má překlad:

/Prasata/ si libují v hnoji /více než v čisté vodě/.

Prach: borboros = bahno, kal, špína

ozvěnou je i lat. B 37.

B+W: tato echa Hérakleita jsou zdrojem pro B 4. Odkazuje významem i na B 9.

 

  B 14

3-4 chiasmus

nyktopoloi: viz kom.

3 magoi: užíváno i o funkci řeckých aristokratů, král, podobné se prý Hér. zřekl

3 Dodds (ed. Eur. Bakch.): Není rozdíl mezi Bakchem a jeho ctitelem.

Matyášoco shrnutí Klémentova konrextu:

4 mystové sensu stricto nebo přeneseně na Dionýsovy ctitele?

6 Kléméns se dovolává Hérakleitova svědectví, že mystéria jsou "konvence" (nomos) a prázdná domněnka.

Nejde taky třeba o kritiku lidových dionysiak oproti mystériím sensu stricto?

 

  B 15

Bezprostřední uvození u Klémenta (Prot. 22,1):

"Axia mťn oân nuktOj t¦ telšsmata ka^ purOj ka^ toa «megal»toros«, m©llon dť mataiOfronoj 'Erecqeidîn d»mou, prOj dť ka^ tîn Yllwn `Ell»nwn, oUstinaj «mšnei teleut»santaj ¤ssa oUdť olpontai.« T…si d3 manteÚetai `HrLkleitoj ? 'Efšsioj; NuktipOloij, mLgoij, bLkcoij, ...

 2-4 viz Klémentova reference v uvození (je už v kom., celé?)

4 aidoiosin ("pro pohlaví") B+W: "stydkosti" (dionysiakální relikvie) = Hádovy symboly

5 Bollack: nanejvýš nestydatými = anaidestata = Hádovi nejvzdálenější

6 mudrcké, mysterijní nebo synkretické ztozožnění

7 důvodem "nestoudnosti" je šílení a běsnění (viz B 5, 14, 127, 128), ne cudnost.

 

  B 16

viz B 120 a schol. tam na zač.

1-2 chiasmus (?): Tomu, co nezachází , nikdy - někdo , jak by se chtěl skrýt?

to mé dynon , pote - pós , an tis lathoi;

Kléméns cituje (v souvislosti s Izaijášem 29,15) jako výpověď o tom, kdo páchá nemravnosti (soulože za nenáležitých životních okolností) ve tmě:

Smyslově vnímatelnému světlu lze uniknout, ale noetickému nelze, neboť jak praví Hérakleitos: "B 16". Tomuto světlu se nikdy nemůžeme ukrýt do tmy, neboť bydlí v nás a tma ho nepohltí (viz Jan 1), neboť noc je ozářena myšlenkou - logismem (viz B 26, pozn. Mat.)
 

  B 17

Viz B 1, 34, 72, - opak 101

1 běžní lidé = polloi

1 viz B 1.7 : tak-jak

1 náš překlad = Matyáš

Radek: Běžní lidé si neuvědomují věci v té podobě, v jaké se s nimi potkávají

Wilamowitz zde podle Dielse vidí i opozici k Archilochos, fr. 68 D = fr. 132.3 West (TLG):

g…netai qnhto‹j, ?po…hn ZeÝj ™f' 1mšrhn Yghi.

ka^ fronšousi to‹' ?po…oij ™gkuršwsin orgmasin.

Hér. přidává záporku před froneúsi!

 

  B 18

18.1 Absurdní naděje.

Matyášovo shrnutí Klémentova kontextu:

výklad o víře, o tom, že víra je předjímání, naslouchání, které je předpokladem jakéhokoliv pochopení.

kumulované zápory

Hér. zlomek vykládá jako parafrázi Izaijáše 7,9: Pokud neuvěříte, nebudete rozumět (LXX).

 

  B 19

1 /nevěřící/ u Hérakleita? Proč ne! Není důvěra dobrá k projití rozpory (viz B 10) k jednomu?

Viz B 33.2 !

1-2 To by se čekalo o běžných lidech, "pollús" místo "apistús" !

2 Souvislost slyšení a mluvení. V tomto pořadí !!

2 Právo slyšet a mluvit je výsadou dospělého svobodného občana.

 

  B 20

viz B 25 = moros

Mat. shrnutí kontextu u Klémenta:

V polemice proti markiónovcům a jejich nenávisti ke stvoření cituje Kléméns řecké autory, kteří hovoří o bídě a pomíjivosti tělesného života a "zdánlivě pomlouvají vznikání", bezprostředně po B 20 následuje Empedoklův "pláč a naříkání nad "nezvyklým místem" a tím, jak se živí proměňují v mrtvé, Sibyllin povzdech na "smrtelnými a tělesnými" lidmi, kteří "nejsou ničím", Theognidovy verše, jak je lepší se vůbec nenarodit a když už, tak co nejrychleji umřít apod.

1-2 Alternativní rozčlenění: Ti, kdo se zrodili, chtějí žít

a mít smrt, či spíše odpočívat,

by dávalo chiasmus.

B+W: první slovo = genomenoi, poslední = genesthai

Mullach považoval "či spíše odpočívat" za Klémentovu vsuvku.

Smrt vzniká z touhy po životě!! (Po pohlavním životě jako vrcholném projevu života na cestě ke smrti.)

 

  B 21

1 vidíme = horeomen je ambivalentně postavené uprostřed výroku, ale zde to nepůsobí nápadně a samozřejmě je v překladu opakujeme na dalším řádku.

1-2 chi: smrt , bdíme (bdíce) - spíme (spíce) , sen

Smrt se má ke snu tak, jako bdění ke spánku !!

Vazebné vztahy chiasmu propojují uskutečnění (1) a možnost (2); podobně jako v závěru B 1.

1 Mysterijní kontext?

2 Nečekaně realistické.

Diels předpokládá pokrač. - nadbytečně.

Dorhomady: moc veselého toho ve skutečnosti nevidíme

zahlédnutá smrt je skutečnější než sen

(propojuje směry ve vztazích vědomí, bdění, spánek, smrt)

Není zahlédnutí smrti znakem skutečného probuzení ? !!!

Viz Eurípidés (DL IX, 11, 73):

Kdo ví, zda život neznamená mrtve bát

a zda se lidem nezdá smrt být životem?

 

  B 22

viz B 101 prohledal jsem sebe sama

Kléméns cituje při charakteristice svých Strómateis. Pak dodává:

"Avšak ti, kdo náležřejí k vskutku zaltému rodu, ti v málu naleznou mnoho, když dolují to, co jim je vrozeno." (viz Hésiodovo zlaté pokolení Opera et dies 109 n.), viz gnóstické "pokolení")

Jsou hledči zlata obrazem filosofů nebo protikladem k nim? U Klémenta to druhé (kupodivu valentinovsky vůči filosofii). A jakákoliv funkčnost toho prvního výkladu (obraz filosofů) předpokládá účast v tom druhém (mýtickém, gnóstickém). V polemice s Valentinem o tom, že zlato se z nás musí teprve přesít a vyčistit (Stromata II, 116, 2):

"Proste a bude vám dáno, říká těm, kdou jsou schopni vybrat to nejlepší sami ze sebe."

1 viz B 101 (zatím hledají, Hér. už našel sebe sama!), ... (hledají "platidlo" - směnu - veškerenstva!)

2-3 chi: mnoho , prokopávají - nacházejí , málo

2 oryssúsi = také pohřbívat

 

  B 23

1 Diké je také bohyně, dcera Dia a Themis.

Číst podle Syllburga!! = Neznali by...

Hoeschel = Nebáli by se...

2 Pro Klémenta: tyto věci = hříchy (a la Pavel), po citacích Řím 3,20; 5,13; 7,9 a 1 Tim 1,9 "Spravedlivému není dán Zákon.

Viny dávají poznat Diké! (to už asi není Klém.)

 

  B 24

viz B 25 = smrti, viz Naas.trkatát

Asi citát nějakého úsloví.

Arés = muž. Ctí mužně zemřelé.

 

  B 25

viz B 24 = ctí mrtvé, viz Naas. trakt.

chi: smrti , vznešenější - vznešenější , úděly

Aliterace na mí.

Podoba slov pro smrt a úděl. Obě mají ale skoro stejný význam!

Moros = smrt, osud, los, záhuba. Moira = úděl, podíl, osud, los, právo, smrt.

Viz Platón, Kratylos 398b-c:

Dobře praví Hésiodos i mnozí jiní básníci, že když zemře někdo dobrý, má veliký úděl (moira) a stává se daimonem ... podle názvu pocházejícího o rozumnosti (fronésis). V tomto smyslu tedy tvrdím i já, že každý muž, který je dobrý, je daimonský i za živa i po smrti a že je správně nazýván daimonem.

Mat. shrnutí Klémentova kontextu:

řeč je o zmužilosti a udatnosti v zápase proti mocnostem temnosty a smrti. Bezprostředně předchází citát z Aischyla, podle nějž "tomu, kdo se snaží (v boji(, patří, jako plod té snahy, od bohů sláva" a následuje Eurípidovo "jak by byl otrokem někdo, komu nezáleží na smrti?"

 

  B 26

1-2 Ambivalentní vazba "pro sebe, heautó" k 1. i 2. řádku.

Překládáme v obou řádcích. "si" v 1. řádku je překlad za heautó !!, protože haptetai s akuzativem je tranzitivní.

1,3,5 trojí haptetai

Pokus o výklad složité velké chiasické struktury je v komentáři.

Parafráze Klémentova kontextu (Mat.):

To vůdčí zůstává nezměněno, neboť do něj nikdy nevstupují myšlenky od něj odlišné, ani se nemění s fantasiemi, sny, v nichž by se zobrazovaly denní pohyby ... aby duše ani ve snu nepodléhala vášním a zůstala neposkvrněná. Fantasie vzniká vazbami k látkovému.

Viz závěr Klém. uvození zlomku B 16 o noci ozářené logismem.

Kléméns těsně před tím (Strom. IV,141,1):

To, co se říká o spánku, se týká i smrti. !!

U Klémenta ve vztahu k 1 Thess 5,6b-8:

Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví. (Pak v hymnu kompletáře!) Vždyť ti, kdo spí, spí v noci.. My však, protože náležíme dni...

(Pak u Klémenta hned navazuje tato citace B 26.)

Diels (možná nadbytečně) upomíná na fakule neofyty (I, 164).

 

  B 27

viz B 21 - smrt je cokoliv, B 30 - svět, B 88 - totéž uvnitř, B 89 - pro bdící je svět

Kléméns cituje ve Strómateis jako hlas proti vyhýbání se hříchu pouze ze strachu před trestem nebo v touze po odměně. I pýthagorejci znají dobrou naději pro dobré a špatnou naději pro špatné. (agathé elpis viz Faidón 67b/c = Proto se ten odchod nyní mi uložený děje s dobrou nadějí..., kaké elpis viz Ústava 330e) Tvrdí, že ti, kdo filosofují, mají nadějný konec.

Viz též Protr. 22,1 v uvedení B 15.

2 dvojí zápor

úk elpontai jako opak haptetai v B 26 !

 

  B 28. 1

Kléméns spojuje asi dva původně různé Hér. výroky v jednom pásmu. Rozděluje Kahn i B+W.

1 dokeonta chápe Klém. = pseudofilosofové, tedy pejorativní, i když patrně jinak váže význam ?!

Ironie nebo ne? Je nejváženější člověk, ho dokimótatos, blbec nebo ne?

Hříčka dokeonta - dokimótatos.

Poznávat a střežit jsou tradiční úkoly soudce (vůči zákonu).

 

  B 28. 2

viz B 66- oheň vytříbí a uchvátí

Klém. dovětek (podle Mat.) o Hérakleitovi:

I on znal totiž očistu těch, kdo žili špatně, (a to) skrze oheň, dozvěděv se o tom z barbarské filosofie (od Židů); onu očistu, kterou stoikové nazvali ekpyrósis.

 

  B 29

Klémentův kontext: podvojnost esoterních a exoterních nauk, pro lid a pro nejlepší. Cituje B 29 hned po B 104, což docela dělá dojem souvislého textu! Zařadit takhle v edici !!!

1 Zvláštní plurál aristoi, není pejorativní.

1 Vybírají si jedno nebo protiklady (Strom. IV 50,2) ? Podle chi: jedno.

1-2 chi: všeho , jedno - nejlepší , pomíjivostí

2 Archaická (epická) představa, že sláva přetrvává, že není pomíjivá.

3 Běžní lidé, hoi polloi a sycení.

Po citaci B 29 následuje u Klém. citace Démosthéna (de cor.: měříce blaženost břichem a oplzlostí) a Parmenida B 1.29.

 

  B 30

1 Viz Empedoklův Sfairos?

Chrýsippův kontext !!! Je v kom. a v kontextu Klém.

Mat. shrnutí kontextu u Klémenta:

Jak řekové pochopili to, co říkal Mojžíš, přirovnání Hérakleita a Empedokla pokud jde o obnovu po návratu v oheň (104.1). Pak parafráze Chrýsippovy Fysiky 590 Arnim.

Stromata V, 9, 4 - stoický termín v souvislosti s Hérakl.

Stoikové tvrdí, že kosmos, který je idiós poión (specifickým způsobem utvořený), znovu povstane.

1 Stejný pro všechny, v Plútarchově verzi "tento" je podle Chr. bůh mimo (před) expanzí do mnohosti, takový je i jakožto správce a řád či jednota mnohosti.

2 ironie.

Simplikiův dodatek (ale je věčný) odpovídá Chrýsippově referenci.

3 rituální formule (o bozích) s aei za byl, které se co do smyslu váže ke všem 3 jejím čelnům.

Celý řádek se ambivalentně pojí k předchozímu i následujícímu!

Narážka na něj (i na vazbu aei) v 1.1. - Opakem jsou nechápaví lidé.

4 aeizoón pyr: božská titulace ohně, viz aión v B 52! Zeus? (Hádés? - Zeus Krétagenés je obojím)

5 obě slovesa dohromady vypovídají o aeizoón.

opakovaně metra: Diké! (v souvislosti se zpět se navracející harmonií, následným vychýlením na opačnou stranu, by tomu odpovídal i Apollón; dále Řeč a s ní Hermés, i v erotickém obraze vzplanutí a hasnutí).. ???

metra ´Ak plurálu:

A resoectus: s ohledem na míry

A temporis: v mírách /Robinsosn, Marcowich/

Sloveso má zároveň aktivní i pasivní význam, metra má význam plurálu i singuláru!

Doslovně: vzněcující míry a zhasínající míry !!! (jen TV)

metra viz B 94

Rovnováha v ustavičné proměně, věčném životě. Oheň se proměňuje a tím vše vzniká, mění se a zaniká - viz B 77A.

Metra zde připomíná Anaximandrovu rovnováhu, symetrii (viz Anaximandros B 1). Oheň ji "narušuje" svým vzplanutím, ale právě rytmem vzplanutí a hasnutí ji uskutečňuje.

 

  B 31A

viz B 61 o nejčistší a nejposkvrněnější vodě moře.

B 90 směna ohně / zlata

1 Obraty ohně: 1. obrat je "horní, sestupný," směrem k moři. Další je obratem ohně prostřednictvím obratu moře (dolního).

2 Kahn: 2. obrat ohně = 1. obrat moře

Místo blýskavice by se zde očekával u Hér. výpar a u jiných vzduch, viz níže 5.

5 Moře jako semeno uspořádání kosmu ?!

Opravdu asi odtud začíná vzestup, zde je místo dolního obratu. Země je už začátkem vzestupu, je pevná - a blýskavice je možná světský oheň ve vzdušném prostředí (blesky s vichřicí).

 

  B 31B

Kahn tento tradičně (Diels) uváděný Chrýsippův dovětek k předchozímu s další citací odděluje jako samostatný zlomek (referát + citát).

3 ve vztahu k 31A.2 : moře se obrací (v zemi a blýskavici) tím, že se rozlévá a poměřuje, metretai, viz B 30.5

3-4 Poměřuje se vůči logu - věčně platné řeči? - který byl dříve, než (tímto obratem moře, to jest 2. obratem ohně) vznikla země.

Logos je zde asi poměr, viz předchozí půl na půl země a blýskavice.

Gramaticky je podmětem nejprve moře, pak logos, ale významově je podmětem stále oheň (z B 31B).

4 Kahn (s konjekturou, ale je to možné i bez konjektury): Než se stal zemí - myslí oheň.

Mohlo by se také číst: Než se stalo zemí - myšleno moře. Podle toho, zda vezmeme za podmět moře, nebo zda podle významu dosadíme oheň.

 

  B 32

1 hen to sofon, viz ...

2 ambivalentní vazba múnon !

3 pořadí: nechce i chce

být zváno = legesthai

Zénos, genitiv archaické podoby Diova jména, názvuk na život.

Jméno - význam trochu jako u gnostiků (EP), důraz na podobu Zén a zóé, zóein.

theló = také "jsem schopen (mám vůli, povoluji k)"

!!! Verze překladu: není i je schopno být zváno... !

není i je možné je nazývat !!

Klémentův kontext: citace řeckých výpovědí o jednom bohu ve srovnání s křesťanským pojetím.

"Jak vím, i Platón (Kratylos 396 B) svědecky potvrzuje to, co píše Hérakleitos: B 32"

U Klémenta hned následuje B 33 = Zákon, také vůle...

Diels: nechce být nazýváno vulgárním Diem viz Xenofanés B 23, což je u Klémenta (V, 109) přímo uvozeno jako příklad toho, že Bůh je jeden a netělesný.

 

  B 33

"Příslib definice".

1 zákon - viz "všechny lidské zákony jsou živeny jedním božským" ...

zákon - viz B 44 "lid o nějmbojovat jako o hradbu"

2 peithesthai souvisí s pistis. Doslova ale: jsem přesvědčován.

s Dat. - důvěřuji někomu, i důvěřuji něco

s Ak. - důvěřuji v něco, důvěřuji ti v těchto věcech

Není s Gen.

2 jednoho, viz B 32.1.

Matyáš: Zákon je mimo jiné poslušnost vůle Jednoho. (Dr. práce, str. 37)

Viz Král Oidipús, str. 227-9;

viz Sofoklés, Oidipús 865n.:

výsostné zákony, porozené v nebeském éteru, jejichž jediným otcem je Olymp. Je nzplodila smrtelná přirozenost muže, ani je neuspí zapomnění. Bůh v nich je mocný a nestárne.

Viz Sofoklés, Antigona 450n. "nepsané bezchybné boží zákony"

Viz Platón, Zákony 716A: Diké, "která trestá všechny, kdo opouštějí božský zákon".

Zákony obce mají hledět k "pravému zákonu" (nomoj clhq»j - Zákony 836E).

 

  B 34

Klémentův kontext: Kdo má uši k slyšení, slyš!"

1 Nechápaví viz 1.1

nechápaví uslyší viz 1.2-3

2 viz neumějí naslouchat ani mluvit

3 odkaz na úsloví (jejich vlastní?) nebo na nějakou věštbu??

fatis: věštný výrok, zvěst, úsloví (přísloví), viz latinské fama (+ zpráva, reputace)

TV: orakulum, znamení, hlas, pověst, jméno, běžná lidská řeč

4 úsloví? (jako česky: duchem nepřítomni = a-xynetoi)

4 rkp Klémenta: odcházejí. = Odkaz na průběhovost a odcházení všeho mnohého a porměnlivého (a la "přichází i odchází? = B 91)?

Eusebois však cituje z Klémenta! Možná tedy bylo apišnai původně.

 

  B 35

Klémentův kontext: Jsou důvody k tomu, abychom se zabývali řeckými naukami, neboť: B 35.

Zdánlivý rozpor s krtikou mnohoučenosti B 40, B 129 a nízkým ohodnocením zkoumání, historiá.

1 Začíná to jako osudový nebo věštecký výrok o nějajé nevyhnutelné nutnosti.

2 nutnost mnohých /věcí/ je vyslovena pozitivně, jako úkol, ale je to asi nutnost setupu, cesta skrze mnohost, jako ji v B 31 prodělává oheň, jak je v mnohosti přítomný věčný božský svět.

Viz paradoxně B 129, ale zde chybí pro cestu vzhůru sestup.

2 Akuzativ filosofús andras s infinitivem.

asi normálně překládat, protože o filosofech se nejspíš ještě dost dlouho nebude mluvit; ani Hér. nějakou filosofii nebo filosofy nikde jinde nezmiňuje.

histór = znalec, soudce (znalec zákona, zná zákon a tedy umí posuzovat)

polyhistór = od jiného kmene, totiž poly-isémi, participium isas = vzdělaný,

od toho Polyhistor (už Strabón, Josephus, Plútarchos, Kléméns)

 

  B 36

Klémentovo uvození:

Hérakleitos je ovlivněn Orfeem, když říká: B 36.

Koloběh živlů a duše (na místě vzduchu!)

1 viz vlhnutí, rozkoš

2 viz obrat moře v B 31, viz zkušenost deště a vsáknutí, nebo zkušenost usazenin.

3 studánky, vypařování

4 vypařování, viz 12

že by duše opravdu vznikaly vzestupně vypařování z proudů vody? = obraz početí?

 

  B 37

Ozvěna B 13 v podobě relačního výroku.

2 doslova: drůbež se myje v prachu.

 

  B 38

Pokud by to byla realistický reference, pak by rekonstrukce byla asi:

Thalés se první zabýval astronomií.

Hledání prvenství, typické spíš pro blbce. Připisování Thalétovi čehokoliv, i když zrovna s astronomií to může být realistické.

Astronomie/logie, jako gastro-, eko-...

 

  B 39

Verše 1-2 připisuje Díogenés přímo Hérakleitovi, dokonce jako verše (padělané).

2 narážka na etymologii jména Bias = síla? Mohlo by to být pravé?

5 nejznámnější jeho výrok, který patrně Hérakleitos přejímá - viz verze Klém. B 104, ...

5 většina = hoi pleistoi, řecky je plurál! Pro Hér. samo osobě pejor.

 

  B 40

Kritika mnohoučenosti.

1 Paradox: Mnohé učení (o mnohosti) nenučí...

1 rozum zde = nús, viz axynetoi. S rozumem je xynon, ne mnohost, kumulace.

2-3 chiasmus dvou filosofů (spíše zkoumatelů) a mytologa/historika všichni z nich vědí mnoho

Pozoruhodné zařazení "filosofů", zvl. Xenofana, který mluví o jednom, viz Xen. ...

Že by nadávka pro deklaraci vlastního žánru? Pak: ne zkoumání, ani mytologie nebo historie.

 

  B 41

1 hen to sofon, viz B 32 (= i ne = Zén), věčný božský svět B 30 ?

2 gnómé

2 kybernésai, bez vynaložení síly, jako blestk v ..., kde ovšem oiakizei.

2 nesrozumitelný text, každý nějak konjekturuje (Diels) nebo něco nečte (Kahn)

hoteé chápeme jako ztracenu (nečitelnou) atributaci důmyslu

Možnosti s hoteé:

I. Vynechat: vědět, že důmysl řídí všechno skrze vše

II. Chápat jako nesrozumitelně poškozený přívlastek nebo doplněk důmyslu - ANO

II. Diels: poznat důmysl, který řídí mvšechno skrze vše

(hoteé = archaismus za 1tij, pak ™kubernhse = konj. aor., gnómický)

 

  B 42

Zase nadávání, taky pro určení žánru: Hér. nepíše epiku ani lyriku.

1 Proč vyhozen ze závodů? Pro větu Kéž by mezi bohy a lidmi zanikly sváry? = ...

Určitě ne pro běžně předhazovanou nerozumnost, nemravnost a svárlivost bohů (Theagenés).

2 rhapizesthai - Homér má být ztlučen holí, odznakem rhapsóda! Jeho projev se má obrátit proti němu.

3 Proč Archilochos? Že je slavný lyrik? Ne pro údajnou obscénnost (viz Od m. k logu).

Asi pro báseň o štítu (útěku z boje) !

 

  B 43

Hybris jako postrach řecké kultury a zbožnost. Je zcela zničující.

Podoba slov hybris a hydór? pak: vlhnutí se třeba obávat více než ohně: smrt ve zpupných vášních je zlem, nikoliv sublimující opouštění.

Ironie "hasit vlhkost" spíš než oheň, hasit ji ohněm: hasit touhy rozžehnutím ohně!

Nebo jen stoická moralizující relace vůči světovému požáru?

 

  B 44

zákon viz: viz B 33 "také důvěřovat vůli jednoho"

1 lid = démos, viz B 104

bojovat = machesthai, běžný obraz zápasu na běžné úrovni

2 úsloví, příslovečně

zákon jako hradba proti bezpráví

ohražený prostor jako obraz uspořádáné části ve vztahu k celku skrze zápas, spor.

TV - možný význam: bojoval za zákonem (= v mezích zákona), za nímž se rodí, jako za hradbou.

 

  B 45

1 exeuroio by byl optativ možnosti (tak Diels, Kahn)

1 narážka na mnohoznalectví? asi moc ne. Spíš o nevyčerpatelnosti hledání tvaru duše.

2 přitom = za chodu = ión: pohybemn se nenalezne?

3 dokonce má logos, který sám sebe množí ...

 

  B 46

oiésés = starší slovo pro mínění, zdání (ped a vedle doxa). Užívá je ještě i Platón a vyjímečně i hellénističtí autoři.

domnívavost je z Jungmannova slovníku

posvátná choroba = normálně epilepsie, krok mimo vědomí, zde taky nemoc z (vlastní) posvátnosti, z posvátnosti mínění, co "se má".

 Gnomologimu Vaticanum 753, Nr. 294 připisuje první část Epikúrovi.

 

  B 47

zbrkle = eiké = ledabyle, nahodile. Oproti tomu význam v 124 ?

 

  B 48

řečtina má dvě slova pro luk: tOxon, biOj.

b…oj = způsob života, živobytí

Protiklad činu (díla, působení) a jména je vysloven souřadně, není nutně proti významnosti jména, jenom upozorňuje, že zahrnuje i vlastní protiklad.

 

  B 49

Jeden se jedním stává teprve tehdy, když je nejlepší. a la gnostický význam.

bezpočet = myrioi = 10 tisíc

 

  B 49a

Viz řeky v B 12 !

1 o řekách se dá i nedá říkat, že jsou tytéž

2 o nás také ne, neboť jako každá přirozenost jsmepodobně proudící a uplývavé povahy.

viz B 91 a zvlášť Plútarchovy vsuvky tam, i elegické distichon Grégoriovo tam.

 

  B 50

úvod = chiasmy ?? nebo 2 triády protikladů?

Logos! viz B 31 !

8 je nutné číst jako Akuz.+Infin. (akúsantas homologein)

9 Podle Millerovy konj. jako Diels i Kahn, einai

 

  B 51

Je to celé o oscilacích, jejich postupu do vyrovnání opakem a o rovnováze !

1-2 doslova: Nechápou, že ačkoliv se neshoduje, přesto spolu souhlasí

1-2 Radek navrhnul přirozenější překlad:

Nechápou, jak to spolu přes svou rozdílnost navzájem souhlasí.

(předpokládá neznámý zamlčený podmět)

1-2 Kahn: Nechápou jak spolu nějaká věc souhlasí, i když je rozdílná

1-2 Diels: Nechápou jak to spolu souhlasí, i když je to rozdílné

1-2 my zatím: Nechápou, jak něco neshodného samo se sebou souhlasí (i Mat., resp. ambival. postavení zájména).)

1-2 Návrh: Nechápou, jak spolu něco přes svou rozdílnost navzájem souhlasí

1 viz nechápající, xynon ... - jsou mimo celek, mimo srozumění protichůdnostem

2 ambivalentní postavení slov "samo se sebou = heóytó" !!!

Možnosti čtení: něco, co je samo se sebou neshodné, souhlasí (s něčím?)

neshodné souhlasí samo se sebou

významy se tady moc nerozbíhají

3 harmonie, která se obrací zpátky = palintropos harmonié: chvění struny, tětivy (postupně se ale tlumí, má to taky na mysli?).

3 palintropos samo je podle překladatele Loebelovek "vychýlení (tětivy, struny) do opačné strany" (Radek): překlad: vychýlená harmonie, rozkmitaná harmonie !!

LSJ: odvrácený (třeba pohled), vracející se zpět (z války), střídající se na druhou stranu (o naději), /tú daimonú/ = proměnlivost božstva, u Hérakl. = způsobený protikladným napětím (což je ovšem pod vlivem palintonos)

Významy u Plútarcha: komplementarita (doplnění) opakem, protiklady v lidských poměrech... (Radek)

3 luk a lyra - nástroje Apollóna, luk i Artemidy!

znaky protikladu zápasu a hry, oba na stejném principu, jen verze téhož

viz skrytá harmonie

nejkrásnější harmonie

Paralela v Plútarchově De tranquill.animi (O klidné mysli) v Stiebitzově překladu:

Zpět obrácený je totiž soulad světa jako u lyry a luku.

(kontext: Zlo nikdy není odloučeno od dobra !!!)

Paralela v De Iside: Eurípides, B 124, viz Sváťa: Jak v celém světě, tak i v duši tvé, je dobro se zlem fest prorostlé.

 

  B 52

1 aión = věk, věčnost, životní tekutiny (viz Onians), život pro souvislost s pyr aeizóon a s Zénem, osud?

Kléméns Alex., Paedagogus I, 22, 1:

-W tÁj fron…mou paidi©j, gšlwj [ka^] di' OpomonÁj bohqoÚmenoj ka^ oforoj ? basileÚj. 'Agalli©tai tO pneama tîn ™n Cristu paid…wn ™n OpomonÍ politeuomšnwn ka^ aUth 1 qe…a paidiL.
ToiaÚthn tin¦ pa…zein paidi¦n tOn ~autoa D…a `HrLkleitoj lšgei.

T… g¦r Yllo eUprepťj orgon sofu ka^ tele…J A pa…zein ka^ suneufra…nesqai tÍ tîn kalîn OpomonÍ ka^ tÍ dioik»sei tîn kalîn, sumpanhgur…zonta tu qeu;

1 aliterace

1 jaká je to hra? astrologické souvislosti? Osud. Viz B 124. Viz Tatianos!!

2 království = svět? náleží Zénovi, rodícímu se bohu

chiasmus ?: aión = království ?

Viz zanechání obce nedospělým! - B 121

 

  B 53

1 je otec a král, neboť všechno vzniká sporem, B 80

2 předvádí - aorist překládáme jako gnómický (Radek), je to tak stále

verze překladu (Matyáš): předvedl, o skutečném minulém zápase

2-3 chiasmus !

3 reálný výsledek války nebo politického zápasu,

ale není to zde míněno tak, že padlí se stávají bohy, přeživší poražení otroky a přeživší vítězové lidmi, kteří jsou ale vůči bohům v podobném vztahu jako otroci vůči nim samotným?

 

  B 54

harmonié - význam spíše: spojení, pouto !!

nezjevná

Radkův překlad Plútarchova kontextu.

 

  B 55

Zvláštní empirismus v Hippolytově podání.

1 Výčet 3 ctěných schopností zahrnuje vedle 2 smyslů i učení, mathésis.

2 Nad co všechno? Nad mínění? Nad tradice? Jak jde úcta k učení s kritikou mnohoučennosti?

3 Konfliktní s B 54 aj., kde nezjevné vládne. Ale možná vládne silou zakoušení a myslitelnosti, zatímco to, co zde Hipp. referuje jako "nezjevné" jsou nějaké výmysly údajně učené meno duchovní.

Viz pochybnost o náležitosti vnímání a zakoušení běžných lidí a nechápavých, B 1, B 56.1 ...

 

  B 56

Oběžná vyprávěnka předpokládá podání o slepém Homérovi.

1 Pouhý plurál lidé je zde pejorativní.

Pochybnost o tom, jak poznávají dokonce i zjevné věci.

3 Buď ironicky, nebo nemá příliš mínění o moudrosti Řeků

4 děti přelstily moudrého, byl na tom tedy jako opilec ze zl. B 7.. Viz i B 52. Děti se nestydí za chytání vší, motiv blízky TomEv.

vši = ftheira, podobné jako ftheiró = hubím, kazím, zabíjím (tradiční etymol.vulg.)

děti "hubí hubitele", předzvěst "negativní logiky"

6-7 Negativní logika !! - psi B 97

(ironické chi vztahy?)

"Dokážeme uchopit": chápeme myslí i rukou

 

  B 57

6-7 plurál: ty (věci-vši), které...

 

  B 58

Překlad = 1 z Radkových verzí

 

  B 59

1 gnafeios = ostnatá štětka, kterou valchář myká vlnu (Kahn, prý ji i viděl v Řecku)

najít někde, jak vypadá mykací stroj po staru (v Ot.slov. není).

Cesta: křivá a rovná = jedna (a táž)

3-5 pohyb po spirále

 

  B 60

Cesta nahoru dolů ...

Příklad struktury obousměrné orientace.

Jde opravdu o jednu cestu "nahorudolů", o totožnost, která se nedá vypovídat o uplývající řece (jen dolů!), nýbrž o celku, a tím pádem prostřednictvím zdánlivého protimluvu.

viz počátek a konec na kružnici

 

B 61

O mořské vodě se vypovídají tři dvojice protikladů, z nichž první je paradoxní.

Také doklad toho, že mořem rozumí i mořskou vodu. Viz B 31.

1 kvasidefiniční struktura

2 viz očišťování mořskou vodou i její vnímání jako nečisté

nejšpinavější = doslovně nejvíce poskvrněná, náboženský výraz

 

B 62

Dva chiasmy za sebou po dvou řádcích.

1 Zdánlivě šokující výrok, ale stačí si vzpomenout na hroby bohů (a co teprve héroů).

dál se ukáže jak jsou smrtelní: žijí smrtí smrtelníků - viz řádek 3. "Když člověk umírá, rodí se bůh" ((Odkud to je?))

2 Zdánlivá náboženská samozřejmost, ale Hér. to míní ve vztahu k předchozímu a v cyklu. Jak? viz ř.4: jsou mrtvi životem smrtelníků, umírají v jejich prospěch, zrození člověka je smrt boha. není to v nějakém smyslu orfické?

3-4 doslovně: žijíce smrt oněch,

mříce život (živobytí, způsob života) oněch.

Prostě vždycky jedni žijí smrtí těch druhých a ti jsou mrtví jejich životem, jako kdyby se v tom střídali, jenže asi jde o jednu cestu nahorudolů; jde právě o jednotu těchto vztahů a ne o historii převtělování! (Není v tom rozdíl od údajně orfických nauk?)

 

  B 63

viz Platón, Kratylos ve schol k B 25 !!

Hippolytův kontext:

(Hér.) hovoří o smrtvýchvstání tohoto viditelného těla, v němž jsme se zrodili, a věděl, že původem tohoto zmrtvýchvstání je Bůh, neboť hovoří takto: "B 63".

Hippolytos to musel chápat NE jako proti bohu, nýbrž jako "díky čemu, komu, Bohu".

Kahn: Hippolytos zde spatřuje odkaz na zmrtvýchvstání při posledním soudu.

Nerozumí entha d´ eonti.

I sloveso je zde překvapující, totiž povstat jako povstalec (tak i u Hérodota).

hippolytos co do smyslu vynechal "ep".

1 epanistasthai = potom se postavit, vystoupit, zdvihnout se, povstat, ustoupit

1 Podle jakého dokladu čte tradice, že bohu? (dokonce starší konjj.)

1 entha = tam, tu, zde, sem, odtamtud, tam a zpět, sem i tam, tehdy, tenkrát, kde, kam, kdy. S participiem "jsoucímu" by mohlo být: tam, tu, zde

1 dvě cesty výkladu:

tradiční = výzva k zápasu s nějakým bohem tam, nejspíš s Hádem.

bez této opovážlivosti: tam jsoucímu ustoupit (??) - nezdá se být zápasem

Odtamtud vystoupit ve prospěch jsoucího (??)

? Nemůže dativ eonti mít význam adverbia?

Pak by: Tam (zde) se pak skutečně zdvihnout

? Nebyl by možný překlad:

Předstoupit před boha, který je zde, a ... - tohle by bylo zajímavé !!

2 fylakas = asi utržený Akuz. od vazby s Infin. (: ...abychom se postavili ... a stali se...)

2 viz muž daimónský u Platóna !

Co může znamenat postavit se proti Hádovi, nemá-li to být pustá a marná hybris? Zdrženlivost? Projití vším hádovským bez úhony, totiž nikoliv nezadat si, ale zahrnout to jako jeden z pólů životní cesty?

Diles: Hér. navazuje na tradici Héroů (viz B 24, B 25), ale přidává význam ohně duše, kromě něhož je vše, co zůstává po smrti, bezcenné (viz B 96 - mrtvoly).

Diels odkazuje na znovuzrození neofyty.

Diels: sloveso samo předpokládá jako podmět boha, proto jsou konjj., které jej doplňují do textu, nadbytečné.

 

  B 64

Diles: Podle Fränkela k sobě patřily zlomky B 64 a B 66 a stály v tomto pořadí za sebou. Fränkel jinak řadí pasáže rkp, podle něj i Marcovich,

3 řídí = oiakizei: archaismus: kormidluje, řídí opratěmi: nevynakládá sám energii na pohyb. viz Platónův vozataj ve Faidrovi.

Patočkův heideggerovský výklad o okamžiku a čase. Je hezký ale ne hérakleitovský.

Zén, ale může zabíjet! (Semelé)

3 Pindaros, Incert. fr. 146.1-2:

par pnšontoj ¤ te keraunoa

Ygcista dexi¦n kat¦ ce‹ra patrOj

4 spravuje = kateuthynei: pokud bychom viděli souvislost s přímou cestou (eutheia) v B 59.2, pak bychom mohli výraz považovat za Hérakleitův a překládat "narovnává".

Rovná cesta ohně vzhůru? Přímé propojení nebe a země v blesku (viz Semelé)?

Blesk je sám klikatý!

 

  B 65

2 viz zlomky o konzumentech

obojí je zahrnuto v bohu, viz B 67 !

3-4 uvedené výrazy jsou Hérakleitovy, ale jejich pospojování asi ne

Pokud bychom četli spojení jako skutečný referát (alespoň), pak neumíme rozhodnout, zda řádky 3-4 číst jako chiasmu (nasycení by odpovídalo veškerenstvu a nedostatek jednomu, asi jako nasycení mnohostí a nedostatek vztahu k jednomu) nebo ne, což dává opačné pochopení (nasycení odpovídá jednomu a nedostatek všemu, asi v tom smyslu, že pouze jedno nebo duše může proměňovat i proměňovat se - viz B 84. 1- a přitom odpočívat, zatímco všechno trpí nedostatkem, tím, že každé přirozenosti něco chybí, viz B 126b).

Paralela na dalším místě u Filóna mluví asi pro druhou možnost, neboť způsob propojení vylučuje chiasmu. Tedy: nasycení odpovídá ekpyrósi (konzumenti po ní nevědomě touží, ale realizují ji chybně, takže dělají její opak), nedostatek odpovídá rozvržení v kosmos (asi skoro jako úpadek nebo aspoň rozředění).

Půjde spíš o tu jednotu obého v bohu, zatímco u lidí obojí vypadá bídně.

 

  B 66

Diles: Podle frankla k sobě patřily zlomky B 64 a B 66 a stály v tomto pořadí za sebou.

Radek: Oheň svým příchodem všechno ...

2 vytříbí = krinei: rozliší, rozsoudí; lékařsky: rozhodne nebo přivede ke zvratu

zachvátí = katalépsetai: pojme, ( NE odhalí!), zachvátí, usvědčí (soudní význam!)

viz krinomenon pyr, Empedoklés B 62.2 (Diels: Oheň, který se sám rozděluje")

 

  B 67

1 kvasidefiniční

viz Philodémova paralel zde

viz Philodémova paralela u B 80

2-5 souřadný výčet 4 dvojic opozit uspořádaný do 2 chiasmů za sebou

v pořadí dvojic se asi stupňuje "obecnost", dosah významu

7 překládat hútos jako "tento" nebo jako "ten zde", totiž s ohledem na entha v B 63 ?

výkladově: hútos je tento ve významu ten zde, ten, se kterým máme co do činění

6-7 Kdyby překlad zahrnul Hipppolytovu vsuvku:

veškeré protiklady:

Tato Mysl se

proměňuje právě tak, ... !!

Text stojí na totožnosti rodu slov theos a nús.

8 Diles doplňuje oheň do textu - zbytečně - ale se zajímavým odkazem na

Pindaros, fr. 129

a"e^..qÚmata meignÚntwn pur^ thlefane‹

Pindaros, Thren, fr. 129.11

8-9 chiasmus

9-10 je jasné, že je řeč o ohni nebo v ohňové metafoře, nikoliv o rozumu nebo o duchu ve smyslu nús (kouře jsou v oblasti pneumatu). Nemohla by ale mysl - nús ! - být tím, co do sebe pojímá různé jednotliviny a podle toho kouřovatí a má pocity?

9 smísí se = symmigé ! řada analogií u Empedokla, taky Anaxagory

9 thyó = obětovat zápalnou oběť, od toho pak obětovat, jakkoliv; oběť, thysia.

10 nazývání se podle smíchání, viz Zénovo jméno

má nesmíšený bůh jméno?

10 vůně = hédoné = (doslovněji): libost, příjemnost

Verze:

Kdo je Philod. (= Filodémos z Gadary?), a co je to za edici, kterou cituje Diels? = Crönert ?, asi ne, podle jeho (asi W. Crönert) revize Philod., Incert. papyr. jenom Diels cituje. Editorem Philod. je asi nějaký pán od G., že by třeba Gomperz ? (docela možná jo T. Gomperz)

 

  B 67a

Tertulliánova verze prý (Diels) má ve svém příkladu na mysli vodní varhany Archimédovy konstrukce.

 

  B 68

1 Doplňujeme "posvátné obřady", nevoť z Jamblichova kontextu nelze rozhodnout, zda jde o mystéria nebo o oběti.

2 kontext u Jamblicha: stasis tón fallón, doplnit !

3 exakeomai (jak je nyní v textu) = zcela vyléčit, utišit, LSJ odkazuje na toto místo

 

  B 69

Radek, Kahn: Celé uzávorkovat. Žádný citát Hér.

4 možné Hér. význam: pokud jde o jedno !

 

  B 70

  B 71

 

  B 72

Jak překládá Ludvíkovský mallista u Marka Aurélia?
Kuthan vynechává a překládá: "S čím jsou v nepřetržitém styku..."

 

  B 73

 

  B 74

3 Matyášova překladová verze, která dovětek chápe víc jako pokračování:

/jednoduše /mluvit a jednat/ tak, jak nám to bylo předáno./

"Jednoduše" zde není rétorský úvod k výkladu Marka Aurélia, nýbrž součást tohoto výkladu, "/mluvit a jednat/ jednoduše", "nekriticky", bez úvahy, nezodpovědně, nesamostatně.

Mat. uvádí příklad z Órigena o prostých věřících.

Pobídka k porušení generační kontinuity jako v prorocké řeči. Viz B 121.3-4, viz děti, B 52.2.

 

  B 75

Řádkování překladu a řečtiny nemůže odpovídat, proto české neznačíme.

 

  B 76

 

  B 77

Viz Matoušek, Jeskyně nymf, str. 32.

Proklovy verze si všimnul (i toho, že chybí u Dielse, přestože Proklos výslovně jmenuje Hérakleita jako autora) už Festugiere - Radek.

Na duše se usuzuje z Gen. plorálu, kontext u Porfýria (Matouška)?

 

  B 78

gnómas = plurál, sg. = prostředník nebo nástroj myšlení; myšlení samotné; soud nebo mínění; verdikt nebo propozice; záměr nebo účel.

 

  B 79

Kelsos cituje v souvislosti Hérakleita jako pramen Pavlova výroku:

Lidská moudrost je bláznovství (ale jiné slovo než népios) před Bohem.

Chiasmus !

ékúse tady nemusí znamenat slyšení (tedy ne: naslouchal), nýbrž spíš mít pověst, být shledáván, být považován za.

Radek: Muž je v očí daimona shledáván dětinským, tak jako dítě v očích muže.

 

  B 80

Zvláštní leč zajímavé mínění Filodémovo o identitě zápasu a Dia je v paralele.

1 čteme eidenai podle Schleiermachera, jinak to nešlo.

4 čteme chreón podle Dielse, jinak by bylo podivné, : podle nutnosti

překladová verze tého čtení: jak je zapotřebí

 

  B 81

1 Radek: Jako lháře označuje umění řečnická, když píše takto...

archégos normálně: vůdce, původce, zakladatel; v takovémto kontextu (ironie): přední, král

Diels u Filodéma překládá: ... podvodů. Možná př. verze: lhářů.

 

  B 82

  B 83
 

  B 84. 1

O SESTUPU DUŠE DO TĚL  =  A 17

(1) Pokaždé, když procitnu z těla k sobě a odvrátím se od vnějších věcí, vstoupím do sebe: zřím podivuhodnou krásu a jsem přesvědčen, že tehdy nejvíce patřím k lepší části, žiji nejlepší život, (5) stávám se totožným s božským a jsem usazen v něm, že jsem dosáhl oné nejvyšší působnosti a usídlil se vysoko nad vším, co je také duchovní. Když po tomto spočinutí v božském sestupuji z ducha do rozvažování, jsem v rozpacích: jak jsem kdy mohl sestoupit a jak moje duše vešla do těla, když mi ukázala, že jest pro sebe (10) dokonce i když je v těle? Hérakleitos, který nás nabádá, abychom toto zkoumali, učí, nutné "zrvaty" (B 90) protivy v protivu a mluví o "cestě nahoru a dolů" (B 60), říká, že "měníc se odpočívá" (B 84. 1) a že je "únavné lopotit se pro tytéž (15) a být jich poslušen" (B 84. 2). Zanechal nás v dohadech, protože nepovažoval za nutné ozřejmit to, co říká; snad proto, že my sami máme hledat, jako on sám, který nalezl, protože hledal.

(Petr Rezek: Plótinos, Sestry duše, Praha 1995, s. 41-43)

  B 84. 2
 

  B 85

  B 86
 

  B 87

eptoésthai = základní význam: vzrušit, rozrušit, vyděsit

Radek k Plútarchově verzi: thaumastikoi u Plútarcha (ti, kdo se všemu diví), nemají z ničeho užitek - v uvození citátu Hér.

 

  B 88

Bollack: řada kvasidiairésí !  Nikdo jiný je tam ale moc nevidí.

 

  B 89

 

  B 90

Sloveso (antameibétai) má také význam "odplácet" (Radek).

 

  B 91

Marcowich: ozvěna Platónova pochopení B 12 (proudění vod a vypařování z vlhkosti) - viz Platónova a Aristoteloay paralela - nezdá se to tak.

Závěr - viz B 34 (odcházet)

 

  B 92

Překlad RC: Proč už Pýthie nevěští ve verších:

...jak půvabné jsou Sapfiny písně a jak všechny posluchače okouzlují a očarovávají?

"Sibylla však," podle Hérakleita, "pronáší běsnícími ústy výroky neveselé, nepřikrášlené a nenalíčené, a přesto záslhou boha dosahuje svým hlasem tisíce let."

A pindaros říká, že Kadmos zaslechl "pravou hudbu boha" - a nikoli hudbu příjemnou či rozmařilou... Neboť v tom, co je čisté a bez vášní, není pro rozkoš žádné místo.

(Kontext: Božská inspirace se týká věštby, ne básnické formy. Forma pochází od věštkyně. A ta se nemá poměřovat líbivostí.)

viz B 93 (Vládce... = tentýž Plútarchův spis, p. 21)

 

  B 93

RC: ... nýbrž naznačuje.

Plútarchos pak citát souhlasně rozvádí.

 

  B 94
 
Viz Hérakleitos v Papyru Derveni.

  B 95

 

  B 96

Provokativní a pohoršlivý výrok!

K zachování textu: na různých citujících autorech jsou vidět volně vkládané částice!!

Strabón - bez částice

Órigenés - gar

Plótinos - de

Plútarchos - gar

 

  B 97

  B 98

kontext:  Plútarchos, De facie in orbe Lunae, p. 943 D-E:

Za druhé se podobají paprsku večerního slunce, co do své přirozenosti, která je stejně jako jinde na zemi vzplývavá vzhůru. Jejich ochablost a rozptýlenost je posilována a zpevˇnuje se a zprůhledňuje - a tak jsou živeny výpary, jež k nim dosahují a Hérakleitos vhodně řekl vhodně řekl: "Duše čichají v hádu". ??? zkontrolovat překlad i řecký text !!!

deÚteron ckt‹ni t3n Ôyin ™oiku‹ai, pur^ dť t3n yuc3n Ynw koufizomšnhn ésper ™ntaaqa,

*** tu per^ t3n sel»nhn a"qšri ka^ tOnon cp' aUtoa ka^ dÚnamin, oOon t¦ tomoÚmena baf»n, ‡scousi: tO g¦r craiOn oti ka^ diakecumšnon ·ennutai ka^ g…netai staqerOn ka^ diaugšj, ésq' OpO tÁj tucoÚshj cnaqumiLsewj tršfesqai: ka^ kalîj `HrLkleitoj eŤpen Óti 'af yuca^ Nsmîntai kaq' "Aidhn'.

 

  B 99

Mat. shrnutí Klémentova kontextu:

Vždyť právě jako "B 99", stejně bychom neznali Logos a nebyli jím osvíceni, nebyli bychom o nic lepšími než vykrmovaní ptáci, kteří tuční ve tmě, živení pro smrt.

Mat. shrnutí Plútarchova kontextu"

A právě jako "B 99", jak praví Hérakleitos, stejně tak pokud by záleželo jen na smyslech a mysl ani rozum (nús. logos) by přitom člověk neměl, nic by se ve svém životě nelišil od zvířat.

 

  B 100

4 Jedna přirozenost každého dne je zde hned ve dvojím smyslu slova:

1. každého zvlášť

2. nedají se rozdělovat do dvou skupin na dobré a špatné, dny nemají dvě přirozenosti!

 

  B 101

viz B 22 hledači zlata (a Klém. pozn. ze Strom II tam na konci).

 

  B 101a

  B 102

  B 103

 

  B 104

U Klémenta je po citaci Empedokla B 3.6 a narážce na Platónův Sofistés 242d.

Podle paralely u Klémenta jsou podmětem "polloi kai dokésisofoi".

nomoi - tamtéž v plurálu je asi pejorativní.

Kléméns paralelu neuvádí jako přímou řeč, je to však parafráze přesná co do významu. Hned potom cituje B 29, což docela dělá dojem souvislého textu!! Zařadit v edici takhle !!

 

  B 105

  B 106

  B 107

 

  B 108

3 Radel: spíš oddělené od všeho než od těch řečí.

Verze 1 rkp: bůh nebo zvíře jsou "odděleni" od lidí - a bůh i od všeho, jak praví text rkp.

 

  B 109

Nekoná se!  Zlomek úředně zrušen edicí Diels-Kranz !!!

 

  B 110

  B 111

 

  B 112

viz B 1

"podle přirozenosti" se váže k předchozímu i k následujícímu ve větě.

 

  B 113

 

  B 114

ischyrozesthai = posilovat, čerpat sílu z něčeho, pevně něčemu důvěřovat, spoléhat na to (toto posl. v LSJ s odkazem na Hér. B 114)

 

  B 115

  B 116

 

  B 117

velký chiasmus: řádky 1 , 2 - 3 , 4

sfallomenos se vztahuje k předcházejícímu i k následujícímu !!

viz oběšení dospělých v B 121

Nevnímá - viz B 1, (B112)

 

  B 118

Kléméns předesílá, bez uvedení Hérakleitova autorství B 118, toto:

Člověk nemá jíst, když nemá hlad a podobně je větší pití moc nebezpečné. Když se člověk nebude příliš nalévat, zůstane naše duše čistá, suchá a prosvětlená (kaqar¦ ka^ xhr¦ ka^ fwtoeid»j).

Podmětem zlomku je u Klémenta pořád duše !

 

  B 119

Kahn: anthópó uprostřed je ambivalentně postaveno !!

Matyáš: Povaha člověka je životní úděl.

protože daimón = individuální osud

viz Sofoklés, Oidipús

Platón, Tímaios 86C: "daimón, který v něm (člověku) bydlí" = nús = nejvyšší druh (stav) duše

Zákony 713: za Kronovy vlády nad námi z náklonnosti k nám bůh ustanovil daimony, aby o nás pečovali, podobně jako my vládneme nad dobytkem.

 

  B 120

3 termata: LSJ: cíl, obracecí kolík při závodech, konec, mez; přeneseně: hranice

zde: 1. čtení: každodenní obrat - Medvědice

2.čtení: každoroční obrat, jako tropai, slunovratové body - Arktur

Přikláním se k druhému nebo k jednotě obého. Viz porměnlivost slunce, B 6 !

4 úros: LSJ: 4 různá slova: 1. přízivý, příjemný vítr, 2. strážce, hlídač; 3. iónsky horos, hranice, 4. druh býka, 5. s jiným přízvukem příkop pro spouštění lodí

4 Interpunkce je podle Kahna

4 Kahn: I když slunce zapadlo, Arktúros hlídá (v roli Erinyjí - viz jeho kom k B 94).

viz B 16 !!!

Závěr (náležení Arktúta) umožňuje různá pochopení Genitivu:

1. patřící jasnému Diovi

2. od Dia (seslaný)

Jitro a večer, V a Z, běh slunce od V k Z.

Medvědice = osa pro slunce.

Strážce = Arktúros, ne konjektrurou, ale výkladem jména, viz Aratos, Fainomena (I, 721):

Arktúros = Arktofylax.

U Hesioda Arktúros, jeho východy a západy (ranní a večerní), jako znaky rovnodennosti. - : strážce osy a znak symetrie.

U Hér. ne jako znak ročních období - i když?, viz B 100 - ale jako Diem (horním ohněm?) přiděleným strážcem.

 

  B 121

oběšení dospělých: viz vedení nedospělým chlapecem B 117

 

  B 122

Možný pokus o rekonstrukci (Radek): Když se někdo hádá, tak se přibližuje. (čemu?komu?, navzájem nebo podsvětí?, nebo napodobuje zápasem spornost celku - toto)

 

  B 123

 

  B 124

Viz závěrečná plútarchovská poznámka s Eurípidem k B 51.

 

  B 125

K Alexandrově verzi Radek: kykleón = kroužící. navrhuje zrušit jako obskurní, neboť toto sloveso nemůže mít význam "kroužený".

Výklad: kroužící (při míchání), vířící

 

  B 125a

 

  B 126

 Bröcker považuje tento zlomek za Hérakleitův citát z Anaximandra.

  B 126a

126a.4  Mědvědice je plurál?

5 duál "znamení" !

Není to tak, že struktura hór je Lunou značena v jednom znaku, zato proměnlivém, avšak Medvědicemi je značena neproměnně, dokonce nezapadají, ale v jejich dvojnosti?

Radek k verzi u Vally, ř.3: ne "ročních spojení", ale "sklizně obilí" (je to opravdu zákl.význ.).

Ale!!!: Diodóros Sicilský IV, 85, 5 tvrdí, že fráze athanatú mnémés se vztahuje k Orionu!

 

  B 126b

Viz DL IX, 1, 11.

Je to o růstu jednotlivin vzhledem k tomu, co potřebují, čeho mají málo?

Nebo spíš o rození se toho, čeho je zrovna málo? O generačním vyrovnávání nebo o střídání ročních dob (např. o vypařování temných výparů, které je možná díky horku, ale tyto výpary pak dají vznik zimě - a naopak)?

 

  B 127

 

  B 128

2-3 Radek: které neslyší, jako kdyby měly sluch,

které nic nedávají, stejně jako by nemohly nic požadovat.

 

  B 129

3 viz Kléméns, Strom. V, 50, 2: !!

Toiaata ka^ of PuqagOreioi An…ssonto, FersefOnhj mťn kÚnaj toÝj plan»taj, KrOnou dť dLkruon t3n qLlassan cllhgoroantej.

ka^ mur…a ™p^ mur…oij eUroimen ¨n OpO te filosOfwn OpO te poihtîn a"nigmatwdîj e"rhmšna,

Ópou ge ka^ Óla bibl…a ™pikekrummšnhn t3n toa suggrafšwj boÚlhsin ™pide…knutai, aj ka^ tO `Hrakle…tou per^ fÚsewj, Öj ka^ di' aUtO toato SkoteinOj proshgOreutai. ?mo…a toÚtJ tu bibl…J ka^ 1 FerekÚdouj qeolog…a toa Sur…ou.

 

  B 130

  B 131

  B 132

  B 133

  B 134
 

  B 135

Jako zkratka oproti klikatinám zdánlivostí a podvodů.

 

  B 136

 

  B 137

7 heimarmené je sice stoický termín, ale i substantivně je už u Platóna.

zde slovesný tvar, (slovesně je prý už u Homéra) a stejný je u Theognida I, 1033; Aischyla a Sofoklea!

I Kahn čte heimarmena.

 

  B 138

 

  B 139

 Viz Anaximandros B 1

 Viz Platón, Zákony 715E-716A:

Bůh, jenž podle prastarého výroku drží ve svých rukou počátek, konec i středy všech věcí, jde přímo, konaje podle přirozenosti svou okružní dráhu. Vždy jej provází Diké, která trestá všechny, kdo opouštějí božský zákon; a kdo chce být šťasten, drží se jí a jde za ní pokorný a ukázněný.
 


Na titulní stánku Hérakleitos
Na Strukturu stránek domény fysis.cz
Na domovskou stránku fysis.cz