Z L O M K Y   H É R A K L E I T O V Y   Ř E Č I

 
Česky a řecky s kritickým aparátem

 Zlomky B 1 - B 10.


 

 
b_arrow3.gif  Jako soubor .rtf


    Obsahuje všechny zlomky, které vydání Diels-Kranz uvádí jako “přímé” (B) a některé jejich další verze.

    Používané značky:

- Za číslem zlomku v pořadí edice Diels-Kranz je v závorce číslo zlomku v edici Ch. Kahna, pokud jej obsahuje. Řádkování se snaží respektovat myšlenkovou strukturu.

- V hranatých závorkách [ ] je řecký text, který jednoznačně pochází od antického autora, jenž o Hérakleitovi referuje. Stejně je označen i český překlad takové pasáže. Z toho ještě nutně neplyne, že zbylý neoznačený text je vždy přímo Hérakleitův. Český překlad vynechává bez označení některé řecké částice (zvláště , g£r) v těch případech, kdy jde patrně o vsuvku hellénistického autora do citátu. V těchto případech je dotyčná částice označena jen v řeckém textu jako pouze referující [ ].

- Mezi lomenými závorkami ‹ › jsou v řeckém textu doplňky a vsuvky novodobých editorů, v českém textu jejich překlad a v některých případech také ještě nutné překladatelské vsuvky.

- Tři tečky ... v českém překladu označují nepřeložený úsek řeckého kontextu zlomku.

- Mezi křížky † † je nečitelný, hrubě porušený nebo zcela nesrozumitelný řecký text.

- Údaje kritického aparátu začínají číslem, které odkazuje na patřičný řádek uvedeného řeckého textu. Aparát zahrnuje i některé údaje o tom, jak text čtou známé edice. Jeho cílem není úplnost, nýbrž možnost orientace ve významových variantách a základní informace o kvalitě uchování textu. Zdrojem jsou edice: Diels, Diels-Kranz, Bollack-Wismann, Kahn, Marcovich a v části případů i aparát kritických edic textů, ve kterých jsou Hérakleitovy zlomky zachovány. Odchylky našeho čtení od čtení edice Diels-Kranz uvádíme vždy.

- Čísla v kulatých závorkách na koci řádku aparátuuvádějí rozsah řádků uchování zlomku v dotyčném pramenu.

    Překlad a sestavení kritického aparátu: Zdeněk Kratochvíl v letech 1979 až 2000 s velkou pomocí řady přátel, mezi nimiž přispěli (v časovém pořadí) zvláště:

    Štěpán Kosík, Matyáš Havrda, Radek Chlup a Tomáš Vítek.

                                                                                                                                  Praha 2000


B 1      (Kahn I)
 

1

Vůči řeči platné vždy nechápaví jsou lidé,

 

jak předtím než ji slyšeli,

3

tak poté, co uslyší prvně.

 

 

 

Ačkoliv se všechno děje podle této řeči,

5

podobají se nezkušeným,

 

když zakoušejí taková slova i díla,

7

jak je já vykládám,

 

když každé rozlišuji podle přirozenosti

9

a ukazuji, jak to s nimi je.

 

 

 

Ostatním lidem však zůstává skryto, co činí, když bdí,

11

tak jako zapomínají, co činí když spí.

 

 

1

toà d lÒgou toàd' ™Òntoj aˆeˆ ¢xÚnetoi g…nontai ¥nqrwpoi

 

kaˆ prÒsqen À ¥kousai

3

kaˆ ¢koÚsantej tÕ prîton:

 

 

 

ginomšnwn g¦r p£ntwn kat¦ tÕn lÒgon tÒnde,

5

¢pe…roisin ™o…kasi

 

peirèmenoi kaˆ ™pšwn

7

kaˆ œrgwn toioutšwn Ðko…wn ™gë dihgeàmai

 

kat¦ fÚsin diairšwn ›kaston

9

kaˆ fr£zwn Ókwj œcei:

 

 

 

toÝj d ¥llouj ¢nqrèpouj lanq£nei ÐkÒsa ™gerqšntej poioàsin

11

Ókwsper ÐkÒsa eÛdontej ™pilanq£nontai.

 

Sextos Empeirikos, Adversus mathematicos VII, 132 = A 16 (1-11)
Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX, 9, 1 (1-9)
Aristotelés, Rhetorica III, 1407 b 16-17 (1-2)
Kléméns Alex., Stromata V, 111, 7 (1-3)
Eusebios, Praeparatio evangelica XIII, 13, 39 (1-2)

 

1

toà d Hippolytos; toà Kléméns, Aristotelés; Sextos vynechává.

1

toàd' ™Òntoj Sextos (většina rkpp); toà dšontoj Hippolytos, Kléméns, Eusebios, Aristotelés (část rkpp); toàde Ôntoj Sextos (l rkp).

1

aˆKléméns, Eusebios IO; ¢eˆ Hippolytos, Eusebios ND, Aristotelés; vynechává Sextos.

4

p£ntwn Hippolytos; Sextos vynechává.

6

kaˆ Hippolytos; Sextos vynechává.

7

Ðko…wn Sextos; Ðpo‹a Hippolytos

8

diairšwn ›kaston Sextos; dieršwn kat¦ fÚsin Hippolytos.

9

Ókwj Sextos; Ópwj Hippolytos

 

Verze překladu s vazbou “vždy, aˆe…” k “řeči, lÒgou”:
 

1

Tuto řeč, která je vždy platná (př. verze: jsoucí, pravdivá), lidé nechápou...

 

Verze překladu s vazbou “vždy, aˆe…” k “nechápavým lidem”:
 

1

Vůči platné (př. verze: jsoucí, pravdivé) řeči jsou lidé vždy nechápající...

 

Aristotelova kritika Hérakleitovy syntaxe :

Neboť rozčlenit Hérakleitovy věty je obtížný úkol, poněvadž bývá nejasno, k čemu něco náleží, zda k tomu, co následuje, či k tomu, co předchází.
Tak např. hned na začátku jeho spisu, kde praví:

“Vůči řeči platné vždy nechápaví jsou lidé.”
Je totiž nejasno, k čemu se vztahuje slůvko “vždy” a jak
<je teba> členit.

(Rétorika, upravený př. Antonín Kříž, Praha, Laichter 1948, str. 197)
 

t¦ g¦r `Hrakle…tou diast…xai œrgon, di¦ tÕ ¥dhlon enai
potšrJ prÒskeitai, tù Ûsteron À tù prÒteron,
oŒon ™n tÍ ¢rcÍ aÙtÍ toà suggr£mmatoj: fhsˆ g¦r:

'toà lÒgou toàd' ™Òntoj ¢eˆ ¢xÚnetoi ¥nqrwpoi g…gnontai.'
¥dhlon g¦r tÕ ¢e… prÕj potšrJ
<de‹> diast…xai.

Aristotelés, Rhetorica III, 5, 1407 b 14-18 = A 4

<de‹> doplňuje Gaisford

 

Verze překladu s jiným doplněním (Conche, Mikeš) v závěru:
 

 

Ostatním lidem však uniká, co činí, když bdí,

11

tak jako jim < uniká>, co zapomínají, když spí.

 

 


 

B 2      (Kahn III)
 

1

[Pročež Hérakleitos výslovně poukazuje na to,

 

že všechno konáme a myslíme díky účasti na božské řeči,

3

když krátce poté ještě připojuje:]

 

 

 

Proto je třeba následovat to ‹společné,

 

 

5

[protože xynos znamená iónsky› společné, xynos je tedy ‹totéž co› koinos].

 

 

 

Ačkoliv je řeč společná,

7

žijí běžní lidé tak, jako kdyby měli své vlastní vědomí.

 

 

1

[di¦ toÚtwn g¦r ·htîj parast»saj,

 

Óti kat¦ metoc¾n toà qe…ou lÒgou p£nta pr£ttomšn te kaˆ nooàmen,

3

Ñl…ga prodielqën ™pifšrei:]

 

 

diÕ de‹ ›pesqai tù < xunù,

 

 

5

[toutšsti tù koinù>, xunÕj g¦r Ð koinÒj.]

 

 

 

toà lÒgou d' eÔntoj xunoà

7

zèousin oƒ polloˆ æj “d…an Ÿcontej frÒnhsin.

 

Sextos Empeirikos, Adversus mathematicos VII, 133, 3-5, Mutschmann-J.Mau = A 16

 

4-5

xunù, toutšsti tù› vkládá Bekker, Diels a většina editorů; nevkládá Kahn.

 

Verze překladu:
 

7

mnozí žijí majíce své vědomí za vlastní (podobně i Bollack)

 

 


 

B 3      (Kahn XLVII)
 

1

[Hérakleitos říká, že Slunce má]

 

 

 

šířku lidského chodidla.

 

 

1

[perˆ megšqouj ¹l…ou: ... `Hr£kleitoj]

 

 

 

eâroj podÕj ¢nqrwpe…ou.

 

Aetios = Pseudo-Plútarchos, Placita philosophorum II, 21, 4, p. 890 c 10

 

           [Slunce je tak veliké, jak se jeví.]

         [Ð ¹liÒj ™sti tÕ mšgeqoj oŒoj fa…netai.]

Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX, 7 = A 1, 7

 

 


 

B 4      (Kahn App. I)
 

1

[Kdyby štěstí spočívalo v příjemnostech těla,

 

pokládali bychom voly za šťastné,

3

když najdou k žrádlu vikev.]

 

 

1

[si felicitas esset in delectationibus corporis,

 

boves felices diceremus,

3

cum inveniant orobum ad comedendum.]

 

Albertus Magnus, De Vegetalibus VI, 401


1          in delectationibus 1 rkp; irrationalis 1 rkp; indeabilis 2 rkpp; in delectabilibus 1 rkp.


Bollackova rekonstrukce řeckého textu:

           Volové si libují ve vikvi [spíše než ve vodě].

          bÒej ÑrÒboij ¼dontai [m©llon À Ûdati].

 

 


 

B 5      (Kahn CXVII)
 

1

Očišťují se marně krví jsouce poskvrněni,

 

jakoby se někdo, kdo vstoupil do bláta, omýval blátem.

3

Zdálo by se, že šílí, kdyby si nějaký člověk všimnul, že si počíná takto.

 

A oni se modlí k těmto sochám,

5

jako kdyby si někdo povídal s domy

 

a nepoznával, co jsou bohové a héroové zač.

 

 

1

kaqa…rontai d' ¥llwj a†mati miainÒmenoi,

 

oŒon e“ tij e“j phlÕn ™mb¦j phlù ¢pon…zoito:

3

ma…nesqai d' ¨n doko…h, e“ tij aÙtÕn ¢nqrèpwn ™pifr£saito oÛtw poioànta.

 

kaˆ to‹j ¢g£lmasi d toutšoisin eÜcontai

5

oŒon eˆ tij dÒmoisi leschneÚoito,

 

oÜ ti ginèskwn qeoÝj oÙd' ¼rwaj o†tinšj eˆsi.

 

Aristokritos, Theosophia 68, ed. H. Erbse, Hamburg 1941, p. 184 (1-6)
Kléméns Alex., Protrepticus 50, 4 (4-5)
Kelsos u Órigena, Contra Celsum VII, 62 (4-6)
Éliás Krétský, Orationes in Gregor. Naz. 25, 15 (parafráze 1-2)

 

1

¥llwj rkp, Kahn; ¥llwi Diels (cfr. Hippolytos), vynechává Elias.

2

oŒon Aristokritos; Ðko‹on Kelsos, Diels, Kahn.

4

toutšoisin Kléméns, Kelsos, Diels, Kahn; toà tšoisin rkp.

4

eÜcontai Kléméns, Kelsos, Diels, Kahn; œcontai Aristokritos rkp.

5

oŒon Aristokritos; Ðko‹on Kelsos, Diels, Kahn.

5

leschneÚoito Kléméns, Kelsos, Kahn; leschno…oito Aristokritos.

6

oÜ ti ... eˆsi Kléméns, Kelsos, Kahn, z Kelsa doplňuje Bywater, Diels; Aristokritos vynechává.

 

 


 

B 6      (Kahn XLVIII A)
 

1

[Je zřejmé, že i] Slunce je [nejen]

 

každý den nové, [jak říká Hérakleitos,]

3

[ale že je ustavičně vždy nové.]

 

 

1

[dÁlon Óti kaˆ] Ð ¼lioj [oÙ mÒnon kaq£per `Hr£kleitÒj fhsin,]

 

nšoj ™f' ¹mšrV ™st…n,

3

[¢ll' ¢eˆ nšoj sunecîj.]

 

Aristotelés, Meteorologica II, 2, 355 a 14

 

 

Kahn XLVIII B

 

 

 

[Ti, kdo se ‹filosofie› vůbec dotýkají, jsou chlapci ...

 

ke stáru pak kromě několika málo pohasínají mnohem více než Hérakleitovo Slunce,

 

až na to, že se už znovu nevzněcují.]

 

 

 

[oƒ kaˆ ¡ptÒmenoi ‹sc. tÁj filosof…aj› meir£kia Ônta

 

... prÕj d tÕ gÁraj ™ktÕj d» tinwn Ñl…gwn ¢posbšnnuntai polÝ m©llon toà `Hrakleite…ou ¹l…ou,

 

Óson aâqij oÙk ™x£ptontai.]

 

Platón, Respublica VI, 498 A

 

 


 

B 7       (Kahn CXII)
 

1

Pokud by se všechny věci staly dýmem,

 

nozdry by je rozpoznaly.

 

 

1

e“ p£nta kapnÕj gšnoito,

 

·‹nej ¨n diagno‹en.

 

Aristotelés, De sensu 5, 443 a 23

 

1

p£nta editoři; p£nta t¦ Ônta Aristotelés, Robinson.

1

gšnoito 2 rkpp, Diels, Kahn; gšgnoito 1 rkp.

2

·‹nej 1 rkp, Diels, Kahn; Óti ·‹nej 2 rkpp.

 

 


 

B 8      (Kahn LXXV)
 

1

Protikladné je shodné,

 

z neshodných věcí je nejkrásnější harmonie,

3

a všechno vzniká sporem.

 

 

1

tÕ ¢nt…xoun sumfšron

 

kaˆ ™k tîn diaferÒntwn kall…sthn ¡rmon…an

3

kaˆ p¦nta kat' œrin g…nesqai.

 

Aristotelés, Ethica Nicomachea VII, 1, p. 1155 b 4
(Viz též A 1, 8 u Díogena Laertia)

 

 


 

B 9      (Kahn LXXI)
 

1

Oslové by si vybrali spíše podestýlku nežli zlato.

 

 

1

Ônouj sÚrmat' ¨n ˜lšsqai m©llon À crusÒn.

 

Aristotelés, Ethica Nicomachea X 5, 1176 a 7

 

1

Ônouj 2 rkp, Diels, Kahn; Ônon 2 rkp; oŒon 2 rkp; Ônoi Bollack a Wismann.

1

sÚrmat' většina rkpp; ¤rmat' 1 rkp; s£rmat' Lloyd-Jones.

1

¨n ˜lšsqai rkpp, Bekker, Diels, Kahn; ¨n ›lointo Bollack a Wismann.

 

Aristotelův kontext:

Protože slasti koně, psa a člověka jsou různé, právě tak, jak říká Hérakleitos, že oslové...

 

 


 

B 10     (Kahn CXXIV)
 

1

Spojitosti:

 

celé a necelé, shodné a neshodné,

3

souzvučné a nesouzvučné,

 

a ze všeho jedno, a z jednoho vše.

 

 

1

sun£yiej

 

Óla kaˆ oØc Óla, sumferÒmenon diaferÒmenon,

3

sun´don di´don,

 

kaˆ ™k p£ntwn ˜n kaˆ ™x ˜nÕj p£nta.

 

Pseudo-Aristotelés, De mundo 5, 396 b 20 (1-4)
Apuleius, De mundo 20 = A 5 (1-4)
Stobaios, Anthologium I, 40, 360 (1-4)
Platón, Sophista 242 E 2-3 (2)

 

1

sun£yiej 6 rkpp, Diels; sun£yeiaj 5 rkpp; sull£yiej 2 rkpp, Kahn.

2

Óla kaˆ oÙc Óla 4 rkpp Diels, Kahn; oâla kaˆ oÙk oâla (a podobné verze) 10 rkpp.

2

sumferÒmenon Stobaios (1 rkp), Apuleius; sumferÒmenon kaˆ Pseudo-Aristotelés, Stobaios (1 rkp), Apuleius.

3

sun´don 6 rkpp, Stobaios, Apuleius; sun´don kaˆ 8 rkpp.

 

 

 

Vždy se [totiž] rozchází i schází.

 

 

 

diaferÒmenon g¦r ¢eˆ sumfšretai,

 

Platón, Sophista 242 E 2-3 (viz B 91)