Zpátky na úvodní stránku Hérakleitos
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz

Hérakleitos v Dervenském papyru

Papyrus Derveni

v restauraci K. Tsantsanoglou - G. M. Parssiglou

(Heraclitus in the Derveni Papyrus, Studi e testi per il Corpus dei papiri filosofici greci e latini, vol. 3, Firenze 1988, p. 152-133)

A. V. Lebeděv: Heraclitus in P. Derveni
Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik 79, 1989

Pracovní překlad
Struktura výroku jakožto hypotetického Hérakleitova a náznak výkladu
Srovnání se zlomky B

Pracovní překlad nově restaurovaného řeckého textu:


1      ... svého (?) ... (Tento) daimón,

        kterému říká Kronos, zůstává s bohy, dává Krona Zénovi,

3      se tím spíše vztahuje ke Slunci - nemůže to přece být pochopeno jako náhoda -

        od kterého se podle Orfea odvíjí uspořádání tohoto veškerenstva.

5      Hérakleitos, který pronásleduje společné (předsudky mnohých),

        uspořádává svoje (slova) jako rovná Posvátné řeči, když říká:

7      „Slunce přirozeně vládne světu, je z šíři lidského chodidla a

        nepřekračuje hranice; pokud by totiž překročilo roční období,

9      vyhledaly by je Erínye, pomocnice Diké."

        Takto pak pravil, aby výrok učinil podivným a temným. ...

 

1-2      tady asi daimón = Kronos = nús (mysl), údajně jako Orfeovo pojetí (a snad i Hérakleitovo pojetí ?)
6-7a    uvození
7b       = B 3 = z šíři lidské nohy
8-9      = B 94, ale se vsuvkou (8b) o ročních obdobích („časech"), viz B 100 (tam ale „doby"), B 120 (Medvědice v roli Erínyí nebo spíš přímo Diké?)

 

Struktura výroku jakožto hypotetického Hérakleitova:
 

Hérakleitos, který pronásleduje společné (předsudky mnohých), uspořádává svoje (slova) jako rovná Posvátné řeči, když říká:

1     Slunce vládne světu přirozeně:
2     je z šíři lidského chodidla a nepřekračuje hranice;
3     pokud by totiž překročilo roční období, vyhledaly by je Erínye, pomocnice Diké.


Výklad:
Poměřitelnost Slunce s šířkou lidské nohy souvisí s astronomickou šířkou jeho ročního pohybu, to jest s cyklickým pohybem cca 23,5 úhlového stupně na sever (v létě) a na jih (v zimě) od nebeského rovníku..

Má se to snad chápat jako chiasmus? - totiž takhle:

1     = Hérakleitovo uvození (Slunce vládne nenásilně). Viz taky závěr B 137 o podřízenosti všeho vůči osudu. Viz taky B 1, 8 (rozlišuji podle přirozenosti); B 112, 3 (vnímajíce podle přirozenosti).

Verze překladu: Slunce je první ze světa co do přirozenosti.

Výkladem je (možná chiasmus):

2     je malé a kráčivé                 nepřekračuje hranice
                                       X
       kdyby překročilo               hnaly by je Erínye, pomocnice Diké



Z chiasmu by plynulo:
Poměřitelnost Slunce s šířkou lidské nohy souvisí s jeho podřízením vůči rovnováze Diké.


Srovnání se zlomky B:
(řecky jen
.rtf

2     z šíři lidské nohy - viz B 3 (= Aetios).

2     hranice / míry v B 94 (= Plútarchos; stejně i v závěru B 30); ale rozhraničuje v B 100.

2     nepřekračuje / nepřekročí v B 94 (= Plútarchos).

3     pokud by totiž překročilo roční období / jinak by v B 94.

3     roční období (kairoi) / doby (horai) v B 100 / zima, léto v B 67 (= Hippolytos).


Zpátky na úvodní stránku Hérakleitos
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz